Dříve Miloš Vostrý pracoval dlouhá léta pro Plzeňský Prazdroj a jihlavský pivovar, kde byl obchodním šéfem.
Velké „giganty“, to už je ale minulost, nyní pětapadesátiletý manažer s přáteli spouští nový minipivovar v Chlumu na pomezí Jihlavska a Třebíčska. Název má stejný jako jihlavský zimní stadion - Horácký pivovar. A stáčet tam budou pivo značky Horác.
Jak ten nápad vznikl?
Seděli jsme s kamarády na pivu a říkali si, že společně máme několik desítek provozoven, kde se točí pivo, tak proč bychom v nich nemohli - mimo jiné - prodávat své vlastní. Ta debata se rozvinula, sedli jsme pak za týden zcela vážně a rozhodli se, že do toho půjdeme.
Miloš Vostrý
|
Kdy to bylo?
Je to v podstatě rok zpátky. Pak nastala docela dlouhá doba příprav: administrativních, technologických i marketingových. Řešili jsme také ochranné známky.
A co ten název Horác? Ani nevím, jestli se někdy v historii takové pivo na Vysočině čepovalo...
S tím názvem to bylo takové zajímavé. Přicházeli jsme na desítky s odpuštěním ptákovin, které se nám napřed zdály a pak nezdály. A mohu říct, že pak jednou jdu kolem „zimáku“ v Jihlavě a naproti mně šli takoví dva dědečkové, pamětníci slavných dob hokejové Dukly, a povídají si: Člověče, to by někdo mohl dát podnět, aby se ten „zimák“ jmenoval Zimní stadion Jaroslava Holíka na jeho památku. Bylo to zrovna v době, kdy Jarda Holíků zemřel a měl na stadionu vytvořený pamětní pietní koutek se svíčkami a artefakty. A já jsem si řekl: Žes na to nepřišel! Horácký zimní stadion...
A co bylo dál?
Hned jsem poslal esemesku všem kolegům, co by řekli tomu, kdyby se pivovar jmenoval Horácký. A oni na to spontánně během asi půlhodiny: Jo, to je ono! Tak jsem se spojil s jedním „kámošem“, který je profík v průmyslových právech, aby mi zjistil, zda někdo nemá registrované Horácké pivo, Horácký ležák, Horácký pivovar, Horác. Nikdo nikde, tak jsme během týdne požádali o registraci a takto to vzniklo. Vidíte, dvacet let jezdím kolem Horáckého zimního stadionu, chodím tam na hokej a ten Horác nás předtím nenapadl. Nikoho!
Název Horác k tomuto kraji přiléhá. Díval jsem se na logo a zdá se mi, že je podobné tomu, jaké má jihlavské pivo Ježek...
Přestože jsem tam léta letoucí pracoval, ten font Horáce je náhodný. Tvořili jsme ho s reklamní agenturou a je to opravdu čirá náhoda. Nemá to určitě nic společného s tím „brandem“ Ježka.
A není to tak, že když jste přišel na post obchodního ředitele do jihlavského pivovaru, tak ten font tam také začínal a teď je to podobné?
Faktem je, že tento font se v Jihlavě vyvinul v době, kdy jsem tam začínal. Během asi půl roku jsme staré logotypy předělávali... Možná jsem tím ovlivněn. Nevím, jestli je to přímo švabach, ale ten font je takový historický. Prostě to tak je, teď už to měnit nebudeme. Dali jsme tam také slogan: Horác - pivo Vysočiny.
Pracoval jste ve velkých pivovarech, nyní v minipivovaru. Jaké jsou mezi těmi pracemi rozdíly a není to třeba ústup ze slávy, v kariéře?
Myslím, že v mých letech je ta nová práce pro radost. Je to takové další „dítě“ - pro mě to tak je. Ve velkých pivovarech v Plzni a Jihlavě jsem pracoval zhruba dvacet let, deset let v tom největším a osm let ve velkém regionálním, a nikdy jsem nevařil pivo. Vždy jsem dělal něco úplně jiného a strašně toužím po tom, abych se přiučil a někdy to pivo také uvařil. Ústup v kariéře tedy vůbec ne, spíš je to pro mě taková výzva.
A jdete asi i s trendem boomu minipivovarů.
Před nějakými osmi lety se hovořilo o tom, že strop v České republice je nějakých 150 malých pivovarů, dneska jich funguje čtyři sta. Pochopitelně, velká piva jsou velká piva a mají ve všem obrovský náskok, ale ten trend malopivovarů tady je. Ti „kutilové“, když to řeknu lidově, místo na trhu také mají a já chci věřit tomu, že hosté v našich hospodách nové pivo zvolí jako jednu z alternativ a rádi si to „pivko“ dají.
Jak jste se vy vlastně k pivovarnictví dostal? Tím, že pocházíte z Plzně?
Jsem rodák z Plzně, ale k pivu jsem se dostal strašnou náhodou. Svého času jsem byl rok těžce nemocný a dověděl jsem se, že Prazdroj dělá konkurz na regionálního manažera pro Vysočinu. Tak jsem na něj odjel a oni mi za tři neděle oznámili, že jsem byl vybrán. Předtím jsem s pivovarnictvím vůbec neměl nic společného. Nicméně nějaké geny ve mně asi budou. Čtvrtá pátá generace jak ze strany mé mámy, tak i ze strany táty byli hostinští na Plzeňsku. Tak to ve mně asi někde dřímalo, až se to probudilo. A nakonec i všechny tři mé děti absolvovaly či absolvují „hotelovku“. Takže to asi budou nějak dědit dál, ty geny.
A odkud je sládek Jan Holan?
S Honzou jsme spolu dělali v jihlavském pivovaru sedm let a povídali jsme si, jestli by do toho s námi šel, začít úplně od nuly. On nedělal ve výrobě, ale technický servis. Během půlhodiny mi řekl: Hele, to ani nebudu rozmýšlet. Začal studovat teorii výroby piva a pochopitelně se přiučil od našich kamarádů praktiků a výsledek je, že to pivo tady zraje.
Jak velký je pivovar v Chlumu?
Ročně je schopen vyrobit kolem deseti tisíc hektolitrů piva a věříme, že jsme schopní toto množství i prodat. Pochopitelně z větší části v našich provozovnách, máme ale i poptávky od známých a kamarádů, kteří provozují restaurace. Cílíme pouze na Vysočinu, hlavní odběratelská místa budou na Jihlavsku a Třebíčsku.
Budete dělat převážně sudové, nebo lahvové pivo?
Více než 95 procent piva bude v sudu a ten malý zbyteček předpokládáme, že budeme stáčet do PET lahví - zejména pro segment „speciálek“ a e-shop.
Od pana sládka jsem slyšel, že půjde hlavně o dvanáctku.
Ano, budeme ji mít světlou, polotmavou, ve variantě filtrované i nefiltrované. Během pozdního jara nebo na začátku léta zamýšlíme výrobu rozšířit o světlou desítku. A dvakrát do roka, před svátky, se chceme pustit taktéž do nějakých silnějších speciálů. S tím nám asi pomůže jeden náš kamarád, který je v tomto směru „kován“, má spoustu nápadů a rád by využil naši technologii, aby je zrealizoval.
Jak je finančně náročné v dnešní době zřídit minipivovar s výstavem okolo těch deseti tisíc hektolitrů ročně?
Pohybuje se to v řádu milionů korun.
Kolik tu bude zaměstnanců?
Zatím jsme si sami zaměstnanci. (směje se) Předpokládám, že bychom do sezony měli angažovat řádově čtyři zaměstnance na distribuci a do výroby.
Kdy s novým pivem půjdete poprvé na veřejnost?
V sobotu 9. dubna uvedeme Horáce na trh v Jihlavě. V obchodním centru na Březinkách od 15 do 22 hodin uděláme takovou charitativní akci, na které budou hrát čtyři kapely, starý dobrý big beat. Vstupné bude dobrovolné, výtěžek věnujeme škole pro zdravotně postižené děti, která na tomto sídlišti funguje.
A co ještě chystáte?
Například mobilní minipivovar. Ten nápad vznikl na dovolené v Kambodži. Pili jsme tam tak pivo a oni v hospodách neměli čepované. Jedině nějaký Ital ho čepoval, jinak bylo vše v lahvi. Sedíme tam tak u moře, čumíme do blba a já říkám: Co takhle zkusit vařit to pivo tady na pláži a rovnou ho čepovat. Máme téměř připravený první vzorový mobilní kontejnerový pivovar. S malou varnou, spilkou a třemi tanky. To se bude dát převézt kamkoli, i lodí.
