Už čtyři roky je těsně nad historickým mostem U Lutriána protržený starý jez. Balvany a trámy nevydržely nápor vody při jedné z povodní v roce 2012. A od té doby voda ohrožuje památku, kterou předtím nechala obec opravit.
Vůbec přitom není jisté, zda se jez opravit někdy podaří.
„Postupem doby je situace horší a horší,“ zoufá si starosta Věžnice Josef Málek. „Vyvalené kameny se jen někdo pokusil nahrnout zpátky a moc se to nepovedlo. Voda se teď o kameny tříští a ohrožuje památný most,“ popsal.
Jez by měl být soukromým majetkem. Měl by náležet k náhonu, který vede do zdejšího mlýna. Ten vlastní a žije v něm Jana Laštovičková. Stařenka v důchodovém věku však s jezem těžko něco udělá.
„Copak já to můžu opravit? Říkali mi, že by to mohlo stát sto tisíc. To já z důchodu nemám,“ odmítá už roky na opravu přistoupit.
Jenže havárie, jež se na jezu stala, ohrožuje majetek a investice za mnoho milionů korun. Nejen samotný most, ale zejména zcela ničí protipovodňová opatření, která Věžnice v okolí vybudovala.
„Při povodni jsme jejich prostřednictvím odváděli vodu od mostu, aby ho obtékala. Jenže jak je jez protržený, jsou veškerá opatření bezpředmětná,“ krčí rameny Málek. „Ještěže poslední roky nebylo moc sněhu a povodně nepřišly,“ dodává.
Magistrát může majitelce opravu nařídit. Ale to je nevhodné
Obec je bezradná. Povodí Vltavy jez opravit odmítá, protože ho nevlastní, obec investovat do soukromého majetku nemůže. A tak Věžnice požádala o radu jihlavský magistrát. Ani s jeho pomocí se konkrétní řešení dosud nenašlo. „Máme jen omezené možnosti - a v tomto případě nepříliš vhodné,“ přiznává jeho mluvčí Radek Tulis.
Úřad buď může majitelce nařídit, aby jez uvedla do příslušného stavu, nebo ho může opravit sám a náklady pak po vlastníkovi vymáhat. „Ovšem nemyslíme si, že takto striktní postup je vhodné vzhledem k věku a majetku vlastníka jezu uplatňovat,“ konstatoval Tulis.
Podle něj by ideálním řešením bylo, kdyby Věžnice jez odkoupila. „Ta by pak měla, i třeba s přispěním dotací, větší sílu a odvahu se situací něco dělat,“ vzkázal mluvčí magistrátu.
Věžnice se v minulosti skutečně jez s náhonem odkoupit snažila. Jenže marně. „Prodat to? To ne. Co by to pak bylo za mlýn, bez náhonu,“ odmítala ještě před rokem Jana Laštovičková.
Jez nám vlastně vůbec nepatří, tvrdí nyní rodina majitelky
Nyní se však situace zamotala ještě víc. Majetek začala žena postupně převádět na svou dceru a zetě. A při té příležitosti se s právníkem dostavili na obecní přad a starostu Málka informovali, že jim jez, jenž byl vždy součástí náhonu a s ním se i budoval, vlastně vůbec nepatří.
„Majitelka tvrdí, že náhon končí před cestou k mostu a k jezu se nedostane. To už jsme úplně ve slepé uličce,“ neví si rady věžnický starosta. Katastrální mapy mu v tomto případě nepomohly, jez ani náhon v nich nejsou zaneseny.
Jak starosta Málek upozornil, není to ve Věžnici jediný problém, který s říčkou Šlapankou a jezem mají. O kousek dál proti proudu, přímo v obci, je další jez. Také ten je protržený a úřady si s ním nevědí rady.
„Mlýny, ke kterým patřil a kam náhon vedl, jsou dávno zavřené. Jez nikdo neupravoval,“ přibližuje Josef Málek.
Jak upozornil, v minulosti to bývalo romantické zákoutí, na zamrzlém náhonu hrály děti často hokej. Jenže od doby, kdy se jez provalil, náhon vysychá. „Už několik let je z něj bahno a semeniště komárů, kam každý nasype na černé skládky kdeco,“ podotkl.
