Nynější vyvlastňovací řízení nakonec může být jediným, podle ředitelky jihlavské správy Ředitelství silnic a dálnic Marie Tesařové je totiž odkup posledních pozemků na dobré cestě.
Jihovýchodní obchvat Brodu
|
„Výkup půdy se za poslední týdny posunul. Počet pozemků, které potřebujeme a ještě nemáme, se dá spočítat na prstech jedné ruky. Řešíme poslední tři případy,“ uvedla Tesařová.
V polovině ledna, když byl v Havlíčkově Brodě na návštěvě ministr dopravy Dan Ťok, zbývalo uzavřít dohodnu se sedmi vlastníky z původní přibližně stovky (o návštěvě ministra zde).
„U některých dosud nejsou naplněné zákonné termíny, tam ještě vyčkáváme. V případě dalších dobíhají lhůty, kdy měli majitelé pozemky nějakým právním stavem blokované,“ konstatovala Tesařová.
Ředitelství silnic a dálnic muselo u jednoho pozemku po soudech dohledávat majitele. Podle Tesařové se to, jak se zdá, podařilo. „Někam jsme se dopátrali, ale nemáme dosud odezvu, takže čekáme,“ sdělila.
Vlastníci chtěli směnu jedna ku jedenácti. To město odmítlo
Pomoc se získáváním půdy před časem přislíbila i havlíčkobrodská radnice. Kdo o to projevil zájem, tomu nabízela směnu půdy potřebné pro obchvat za jiné městské pozemky. Ochotna byla ale pouze ke směně jedna ku jedné, tedy hektar za hektar.
Po dobu od zahájení výkupu pozemků se na ni obrátili pouze tři vlastníci. „Ani jedna směna však nedopadla,“ poznamenal místostarosta města Čeněk Jůzl.
Všichni tři vlastníci totiž po městu požadovali mnohem víc. Za jeden hektar své půdy chtěli od Brodu rovnou jedenáct hektarů. Zastupitelé na takový obchod přistoupit odmítli.
„Vlastníci to brali tak, že když přes jejich pozemky udělá projektant čáru, orná půda se v územním plánu dostane do jiné kategorie a přibližně jedenáctinásobně se změní její cena,“ vysvětlil Jůzl.
Naopak radnice si stála za tím, že půda slouží k zemědělské výrobě a na její obdělávání získá zemědělec dotace podle výměry a nikoliv podle její hodnoty.
Pozemky pod budoucím obchvatem, který spojí výpadovky na Jihlavu a na Pardubice, vlastnila přibližně stovka různých majitelů. Až na zmíněné poslední výjimky všichni s prodejem souhlasili. Ředitelství silnic a dálnic jim nabídlo šestnáctinásobek odhadní ceny, za metr čtvereční vyplácelo přibližně 300 korun.
„Všem vlastníkům jsme nabídli vysoce nadstandardní cenu. Jestliže ale někdo řekne, že chce ještě desetinásobek nad naši nabídku nebo přesun celého pozemku jinam, považuji to za vydírání a tomu vstříc nevyjdeme. To kdybychom udělali pro všechny a vyhověli všem extrémním požadavkům, jako stát i jako město se nedoplatíme a nic nepostavíme,“ zmínil při své návštěvě Brodu Dan Ťok.
ŘSD už má od města smlouvu na právo zahájit stavbu
Proces vyvlastnění může trvat až rok. Teprve poté bude možné požádat o stavební povolení a mířit k zahájení díla. Podle současných představ investora by se stavba za přibližně jednu a půl miliardy korun mohla začít budovat nejspíš na jaře roku 2018, první auta by po nové silnici mohla projet o dva roky později.
Než se podaří získat poslední pozemky, Ředitelství silnic a dálnic vyřizuje další smlouvy a povolení, které bude pro stavební řízení potřebovat. Jako zatím poslední mu brodští radní schválili takzvanou smlouvu na právo zahájit stavbu. To je dokument spíše formální, který ale bude muset investor doložit k žádosti o stavební povolení.
Smlouva se týká dotčených městských pozemků a stvrzuje, že tato půda zůstane do doby řádného dokončení díla v majetku Brodu. Podle místostarosty Libora Honzárka je to opatření, které umožňuje nový občanský zákoník a uplatňuje se proto, aby město v případě úpadku investora o pozemky nepřišlo.
