V současné době už měla na severním okraji Havlíčkova Brodu stát unikátní přesná replika středověké sklářské pece. Pomalu se měla začít roztápět, aby badatelé počátkem července zkusili vytavit sklo podle původních postupů a z původních materiálů.
„Jenže se to všechno výrazně zbrzdilo. Stále čekáme na územní rozhodnutí a stavební povolení,“ postěžoval si Jedlička. Jak dodal, povolení by mělo muzeum dostat až během srpna. Ihned poté chce začít stavět a první tavbu zkusit v září.
Na samotnou stavbu už se sváží materiál, připravuje se palivo. „Zrovna v úterý jsme si z Jihlavy dovezli dvacet kubíků bukového dřeva,“ poznamenal Jedlička. Metrová polena je nyní třeba naštípat. Uskladněná jsou v areálu brodských technických služeb.
Odborníci z vysoké školy chemickotechnologické, kteří se na pokusu rovněž budou podílet, zatím z nalezených vzorků středověkého skla a popela zjišťují přesné složení sklářského kmene. Podobným zkoumáním projde i jíl použitý při výstavbě.
Na utavení křemene musí stačit 1400 stupňů. Pomůže popel
Experiment, do něhož se brodské muzeum pouští, by měl být velmi výjimečný. Navazuje na obdobný pokus z devadesátých let podniknutý v Moldavě. Měl by ale přinést přesnější výsledky. V historické sklářské peci badatelé zkusí odlít skleněné předměty přesně podle historických postupů a z tehdejších materiálů.
„Chceme utavit křemen, což byla původní surovina používaná pro výrobu skla,“ prozradil Jedlička. Pokus se uskuteční jako praktická část projektu Sklářství na Vysočině.
Pec vyroste na pozemku pronajatém od města poblíž suchého poldru u cesty z Brodu na Vlkovsko. Budou ji tvořit dvě zídky vysoké 90 centimetrů, mezi nimiž bude topný kanál. Nad ním bude do polokoule vytvarovaná velká kopule z jílu. Její stěny by měly být tlusté 20 centimetrů. Celá stavba by měla být vysoká zhruba dva metry, dlouhá tři a půl metru.
Roztavení křemene a výroba skla bude tím největším dobrodružstvím. Křemen se taví při teplotě 1 700 stupňů Celsia. Pec se podle propočtů vytopí na 1 400 stupňů. „Budeme muset nepřetržitě topit dubovým dřevem pět až sedm dní v kuse. Odhadujeme, že ho padne dvacet kubíků,“ řekl Jedlička.
Důležitou surovinou bude vedle křemene i dubový popel. Právě ten se s nadrceným křemenem na několikát smíchá. Tím se teplota potřebná k utavení křemene sníží. „Nikdo ale neví, za jak dlouho a na kolik etap se do spečeného materiálu vhodného k výrobě skla, takzvané frity, utaví. To vše ukáže až pokus,“ dodal ředitel muzea.
