Informaci potvrdila Lenka Smutná Polachová, mluvčí Krajského soudu v Brně. K samotnému obsahu námitky útočnice se ale nechtěla vyjadřovat. O stížnosti bude rozhodovat Vrchní soud v Olomouci.
Barbora Orlová loni v říjnu v jedné ze žďárských škol ubodala šestnáctiletého studenta poté, co se před ní snažil bránit spolužačky. Podle žalobce byla ovšem v době spáchání činu nepříčetná, takže začátkem dubna bylo trestní stíhání proti ní zastaveno.
O dva měsíce později ji Krajský soud v Brně poslal do detenčního ústavu.
„Je reálné, že pokud by obžalovaná podstoupila klasickou ústavní léčbu, snažila by se uprchnout,“ vysvětlil 1. června rozhodnutí předseda senátu Martin Vrbík. „Určité bludy a představy zde přetrvávají i k dnešnímu dni,“ doplnil tehdy.
To, že je Barbora Orlová skutečně extrémně nebezpečná, potvrdila před pár dny také znalkyně v oboru psychiatrie Marta Holanová. „Ochranná detence je potřeba tehdy, když ústavní psychiatrická léčba nemůže splnit svůj účel, a člověk je i tak na svobodě nebezpečný,“ uvedla.
Vrchní soud si rodiče studenta ujít nenechají
Rodiče zavražděného Petra nemohli zastavení stíhání Orlové pochopit a proti rozhodnutí se odvolali. Jejich stížnost však byla zamítnuta. „Pro nás je zarážející, že si vražedkyně všechno naplánovala čtrnáct dní dopředu,“ uvedl otec studenta Kamil Vejvoda.
Podle něj bylo chybou už to, že ženu pustili po prvním útoku v havířovské základní škole, kde před dvěma lety zaútočila na malou školačku a její vychovatelku, do ambulantního léčení. „Proč se tehdy nepostupovalo tak důsledně jako teď, kdy jsme na posudky znalců čekali půl roku? To je pro mě nepochopitelné,“ dodal.
A nechápe nyní ani to, že Orlová podala stížnost proti umístnění do detenčního ústavu. „Snad bude soudce rozumný a nepoleví. Z mého pohledu je její odvolání vrchol. Byla by mi hanba. Pokud si to vražedkyně vůbec uvědomuje,“ reagoval pro MF DNES Vejvoda.
Jednání u Krajského soudu v Brně s manželkou minulý týden zmeškali, protože neznali termín. Pokračování před Vrchním soudem v Olomouci už by ale určitě stihnout chtěli. „Nemůžeme to nechat jen tak plynout kolem sebe,“ uvedl Vejvoda.
