Hned první let skončil nehodou. A letos brodský aeroklub slaví 80 let

Havlíčkobrodský aeroklub začínal neslavně. Hned při prvním pokusu o let v jednoduchém bezmotorovém letadle pilot stroj rozbil. A raději rychle utekl. Přesto to nadšenci do létání nevzdali, kluzák opravili a v letošním roce si připomenou kulatých 80 let od založení spolku.

Byla to v tehdejším Německém Brodě velká sláva. Na louce mezi dnešní Mírovkou a železničním nádražím se v roce 1934 konal vůbec první letecký den. Uspořádala ho armáda, představila tehdy své nádherné dvouplošníky.

Oslavy 80 let od vzniku brodského aeroklubu

Kulaté výročí založení si aeroklub připomene několika akcemi. Vše začnou 9. května modeláři. „Představí na letišti obří modely letadel v měřítku 1:4,“ uvedl předseda aeroklubu Milan Janeček.

Hlavní program pro veřejnost se na letišti odehraje 6. června. „Předvedeme letiště, ukázky létání, vysvětlíme, jak provoz na letišti funguje. Bude tady zábava i možnost vyhlídkových letů,“ přiblížil Janeček.

Na podzim sezonu uzavře tradiční drakiáda, tentokrát ale podstatně větší než obvykle. A v o něco velkolepějším duchu letos aeroklub pořádá zavedené letní podniky, jako je navigační soutěž nebo plachtařské závody.

Podívat se přišlo množství lidí. A pro skupinku z nich to byl definitivní impuls. Po prvním bezprostředním styku s letadly se rozhodli, že sami také zkusí létat. Během několika měsíců počet těchto nadšenců stoupal.

Spousta důležitých historických událostí českých dějin se udála v hospodě. A nejinak tomu bylo ani v případě založení aeroklubu v Brodě. První schůzky zájemců o létání probíhali v roce 1935 v bytech jednotlivých členů vznikajícího aeroklubu. Na podzim se pak ustavující schůze sešla v restauraci U Čížků, dnes známé jako Ariány.

Havlíčkobrodský aeroklub si tak letos připomíná kulaté výročí 80 let od svého vzniku. Řadí se k těm nejstarším na Vysočině. Na jaře a v létě své narozeniny oslaví ve velkém.

Na první kluzák se lidé složili, uspořádali sbírku i na náměstí

Ale zpět do historie. Brodský aeroklub se stal součástí takzvané Masarykovy letecké ligy. To byla nejmasovější letecká organizace 1. republiky, která sdružovala zájemce o letectví a podílela se na všech významných leteckých podnicích předválečného Československa.

„Na první schůzi se řešil i nejpalčivější problém, jak zajistit vlastní letadlo schopné letu. Po dlouhých diskusích bylo upuštěno od stavby vlastního kluzáku. Nebyla dílna, materiál, ani zkušenosti,“ vypráví historik havlíčkobrodského aeroklubu Petr Král.

Mnohem schůdnější se ukázalo zakoupit přímo od výrobce hotový kluzák Skaut. Jeho cena však vysoko přesahovala možnosti nadšenců. A tak klub vyhlásil veřejnou sbírku. Podstatnou část peněz získal na jaře roku 1936 při výstavě dvou zapůjčených kluzáků na brodském náměstí. Na začátku léta už byl nový Skaut na brodském letišti. To tehdy ještě bylo na Rozkoši, na severním okraji dnešního Brodu.

Pilot sedl na motorku a ujel. U letadel ho nikdo víc neviděl

A hned první let kluzáku skončil nezdarem. Postaral se o něj pilot Doskočil z Dobré, držitel tehdejšího pilotního průkazu B. Obhlédl letoun a usedl za knipl. Kluzák byl vymrštěn do vzduchu. Start se povedl.

Horší už byl samotný let. „Pilot zapomněl po vypnutí gumového lana potlačit řídící páku a pokračoval ve stoupavém letu až do ztráty rychlosti. Kluzák se naklonil na křídlo a z výšky spadl s pilotem zpět na zem,“ popsal Petr Král.

Nadšení členů aeroklubu se změnilo ve smutek. Kluzák se rozbil, pilot se ale nezranil. „Na nic nečekal, sedl na motorku a ujížděl rychle k domovu. Více se již neukázal,“ uvedl Král. Hrozivá havárie se však po prozkoumání zbytků letadla nezdála tolik tragická. Během zimy kluzák členové aeroklubu sami opravili.

Nebylo to jako dnešní létání. Kluzák letěl nízko a jen pár vteřin

Jen pro představu. Tehdy se ještě nejednalo o zřícení letadla, jak ho známe dnes. Po vymrštění navijákem do vzduchu se klouzalo ve výškách do 15 metrů, let obvykle trval maximálně desítky vteřin. Teprve roku 1938 se s větroněm nazvaným Šedý Vlk mohlo mluvit o létání. Kluzák vystoupal do 200 metrů a udržel se ve vzduchu přes minutu.

To už ale bylo na dnešním letišti. V roce 1937 se podařilo aeroklubu vyjednat smlouvu s armádou a přesunout se k Humpolecké ulici.

Tam, s výjimkou let druhé světové války, aeroklub funguje dodnes. V současné době má 126 členů, vlastní tři ultralehká letadla, dva větroně a jednu motorovou Cessnu. Jako prvnímu na Vysočině se před čtyřmi roky podařilo povýšit havlíčkobrodské letiště na jediné mezinárodní letiště na Vysočině, které je schopno přijímat i lety ze zemí mimo schengenský prostor.