Právě kvůli způsobu financování ČEZ loni v dubnu zrušil tendr na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. Nedostal totiž vládní garance. Plán rozvoje jádra má navazovat na aktualizaci Státní energetické koncepce, jejíž projednávání ministři před Vánocemi přerušili.
„Z pohledu státu jednoznačně preferovanou variantou investičního modelu výstavby nových jaderných zdrojů je varianta investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren společností ČEZ, popřípadě její stoprocentně vlastněnou dceřinou společností,“ píše se v materiálu. Dále mimo jiné uvádí, že varianta vychází z předpokladu, že polostátní společnost ČEZ vypracuje relevantní investiční záměr, který následně posoudí valná hromada a v případě souhlasu realizován.
Materiál obsahuje i dvě další varianty. Druhá varianta počítá s investicí prostřednictvím privátního sdružení investorů. Složení konsorcia a procentuální rozložení majetkových podílů by podle plánu záviselo na ochotě jednotlivých investorů vstoupit do projektu.
Třetí varianta uvažuje o přímé výstavbě ze strany státu prostřednictvím nově založeného státního podniku. „Tato varianta je však z důvodu velkého počtu
negativ a především z důvodu vysokého dopadu na státní rozpočet a s tím souvisejícího zvyšování státního dluhu nejméně pravděpodobná, a je proto uváděna pouze pro úplnost,“ stojí v předkládací zprávě ministerstva.
Podle materiálu je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. „Zejména z důvodu udržení kontinuity výroby v lokalitě Dukovany je z pohledu státu klíčová výstavba bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037,“ stojí v materiálu. O plánu postavit jeden blok v Dukovanech a jeden v Temelíně hovoří ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) zhruba od poloviny loňského roku.
Plán také uvádí, že při paralelní přípravě projektů v obou českých jaderných elektrárnách je možné předpokládat náklady státu v rozmezí 4,3 až 32 miliard korun, podle toho, kdy stát do projektů vstoupí.Podle ministerstev by tak ČEZ měl i nadále pokračovat v přípravných pracích vedoucích k výstavbě včetně získání všech povolení a uzavření smluv s dodavateli. Časový rámec získání stavebního povolení předpokládá materiál zhruba v roce 2025. Před jeho vydáním a vynaložením investice 250 až 300 miliard pak navrhuje, aby stát znovu posoudil, zda je možné nové jaderné zdroje stavět i bez státních garancí, nebo není. „V tomto případě musí stát rozhodnout, zda a jakou formu garancí investorovi poskytne,“ dodává materiál.
