Jen si to představte. Odrou nebo Moravicí plují desítky, možná stovky lososů, které se na dalekou cestu vydaly z Atlantského oceánu. A v našich tocích se začnou třít, tedy rozmnožovat. Jako naposledy někdy v devatenáctém století.
„Doufáme, že se to podaří, i když ještě k tomu máme hodně daleko. Všechny překážky pro migrující ryby by na Odře a Opavě měly zmizet do roku 2027,“ řekl Petr Birklen, vedoucí regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny.
Díky dotacím z Evropské unie začalo Povodí Odry coby investor s výstavbou rybochodu na jezu v ostravské části Lhotka a se zprůchodněním říčních stupňů podél Polaneckého lesa. Další úpravy jsou na Odře v Přívozu. Lhotecký rybochod bude dlouhý takřka dvě stě metrů a obteče nynější vysoký jez. „Vábící efekt rybochodu bude zlepšen difuzorem, což je potrubí s výustní tryskou,“ upřesnil investiční ředitel Povodí Odry Miroslav Janoviak.
Pohled na stavební úpravy na Odře v Ostravě.
V Polance zase stavebníci rozeberou balvanité skluzy a kameny přeskládají tak, aby rybám v migraci nebránily. „To vše přírodním způsobem s využitím například dřeva,“ zmínil Janoviak.
Pomoc i parmám a ostroretkám
Současně zahájené stavby musí skončit do konce příštího roku, poté přijdou na řadu další místa. „Například jez v Třebovicích a poté bychom rádi pokračovali dále proti toku Odry a Opavy,“ dodal Birklen.
Migrační zábrany by měly zmizet až po soutok Opavy s Moravicí, v případě Odry pak přibližně na úroveň obce Mankovice na Novojičínsku, tedy i v celé chráněné oblasti Poodří.
„Víme, že lososi měli trdliště (místo pro rozmnožování – pozn. red.) například v Moravici někde v místech současné nádrže Kružberk, takže jednou by se mohli třít ještě před hrází, a to například někde v oblasti Podhradí,“ doufá ochránce přírody.
V plánu další jezy
V případě Odry ochránci netuší, kde se lososi před více než stoletím, než se jim do cesty postavila lidská vodní díla, shromažďovali. „Zřejmě však až za Odrami, směrem ke Spálovu a vojenskému újezdu, kde je Odra už spíše bystřinou. Musíme si však uvědomit, že lososi mohou zamířit i do menších přítoků,“ přiblížil Petr Birklen.
Uvedl, že odstranění překážek nepomůže jen případným lososům obecným (atlantským), ale i tuzemským rybám. Proti proudu by se tak dostaly například chráněné ostroretky, parmy či takřka zmizelé podoustve říční.
Birklen upozorňuje, aby si lidé nepředstavovali, že po dokončení úprav budou řeky plné lososů jako v Kanadě. „Půjde o desítky, maximálně stovky ryb. Ale například v trdlištích, kde je mělčejší voda, tak to znát samozřejmě bude.“
Nyní se lososi dostanou nejdále do Polska, kam z Odry zamíří i do menších toků. „Také Poláci začali s odstraňováním migračních překážek, aby se ryby na tahu dostaly i k nám,“ řekl Petr Birklen.
Ani když už budou odstraněny všechny překážky, tak není vyhráno. Lososi se totiž zásadně vracejí jen do míst, kde se už třeli. Takže podobně jako v případě Labe se nejspíše do Odry a dalších řek budou muset nasadit mladí lososi.
Pohled na stavební úpravy na Odře u polaneckého lesa.
Moravskoslezští rybáři proti projektu výstavby řady rybochodů nic nemají. Naopak ho vítají. Jen si nejsou jistí jeho účinností.
Rybáři moc nevěří
„Víte, mnohé rybochody nejsou konstrukčně moc dobře vyřešené a ryby jich využívají jen minimálně. Záleží také na údržbě. Jestli se zanedbává, tak ztrácí smysl,“ poznamenal krajský předseda Českého rybářského svazu Miloš Martínek.
Jako příklad uvedl rybochod ve Vratimově na Ostravici. „Tam, jak se domníváme, se jeho využitelnost blíží nule,“ poznamenal předseda rybářů.
Birklen sice připouští, že starší rybochody vždy nemusí zcela splňovat svůj účel, u těch moderních si je však jistý funkčností.
„Žádný rybochod nepojme všechny ryby, ale určitě výrazně zlepší stav, než když ryby narazí na nepřekonatelnou překážku,“ poznamenal.
