V listopadu se konaly koncerty a v prosinci workshop. "Sběr podpisů teď budeme zintenzivňovat," uvedl Matěj Man ze sdružení Společně pro Vysočinu, které se na přípravě referenda podílí. Další akce jsou naplánovány na konec ledna, aktivisté s podpisovými archy pak budou lidi oslovovat i v ulicích.
Referendum by se mohlo konat s květnovými volbami do Evropského parlamentu nebo s podzimními komunálními volbami. Podle Mana je pravděpodobnější podzimní termín, kdy se dá očekávat větší zájem lidí. Pro platnost místního referenda je nezbytná účast 35 procent voličů.
"Bojíme se, že lidé nebudou mít až tak velký zájem se účastnit voleb do Evropského parlamentu," vysvětlil.
Mluvčí jihlavské radnice Radek Tulis řekl, že referendum by mělo smysl až v době, kdy budou připraveny konkrétní návrhy dlouhodobě udržitelného systému nakládání s odpadem, které zatím chybí. "Teď není o čem rozhodovat," uvedl.
Sdružení obcí Vysočiny podle něj stále uvažuje o různých řešeních a zatím prý není zřejmé, zda bude stavbu spalovny navrhovat. "Také čekáme na nový zákon o odpadech, jaká vůbec bude strategie státu," podotkl.
S velkou spalovnou v Jihlavě se už podle magistrátu nepočítá
Podle dříve zveřejněných představ obcí a kraje by mohla na Vysočině vzniknout spalovna s roční kapacitou až 150 tisíc tun odpadu.
Za nejvhodnější lokalitu byla označena Jihlava. Podle Tulise se už s touto studií nepočítá. "Jednou z variant je teď vznik jednoho nebo více menších energetických zařízení v kraji," uvedl. Spalováním odpadu by se mělo vyrábět teplo a elektřina.
Předloni proti záměru na stavbu velké spalovny v Jihlavě protestovali hlavně aktivisté z ekologického sdružení Arnika. Místní sdružení Za zdravý Ádol uvedlo, že jeho petici Stop spalovně tehdy podepsalo dva a půl tisíce lidí.
Pokud aktivisté seženou potřebné podpisy, půjde v Jihlavě o první referendum. Lidé by měli odpovídat na tři otázky, které se kromě stavby spalovny týkají i recyklace odpadu.
Rozhodnutí v referendu by bylo závazné pro městské zastupitelstvo, pokud by ho podpořila nadpoloviční většina hlasujících, minimálně však pětadvacet procent oprávněných voličů.
