"Dodnes se archeologové v regionu celé střední Evropy řídí výsledky Palliardiho bádání. Položil totiž základy datování mladší a pozdní doby kamenné, tedy údobí mezi 5 700 až 2 300 lety před naším letopočtem. V roce 1914 ve Vídni vydal důležitou studii s názvem Relativní chronologie mladší doby kamenné," říká profesor archeologie na královéhradecké univerzitě Jaromír Kovárník.
A protože se blíží výročí sto let od vydání díla, Kovárník spolu s moravskobudějovickou radnicí začíná připravovat konferenci o tomto vědci a taky jeho pamětní desku. Někdejší důležitá osobnost totiž dosud žádnou ve městě nemá.
Diskutovat přijedou odborníci z České republiky a okolních států, konference bude příští rok.
"Připravuji koncepci i přihlášky a rovněž text, který bude na pamětní desce," říká Kovárník, který je rodák ze vsi Ohrazenice, odkud je to do Budějovic pár kilometrů.
Palliardi pocházel z Telče z rodiny soudce, narodil se tam v roce 1861. Jeho předkové přišli na naše území z Itálie. Jeden z nich, architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi, vytvořil podobu několika měšťanských domů na Malostranském náměstí v Praze nebo třeba knihovny pražského strahovského kláštera.
Jaroslav Palliardi po studiích pracoval nejprve jako koncipient ve Znojmě, posléze ve Vranově nad Dyjí a nakonec natrvalo zakotvil v roce 1898 v Moravských Budějovicích, kde si otevřel notářskou praxi. Až do své smrti v roce 1922 toho stihl velmi mnoho.
Zřejmě i pro svou vědeckou činnost byl velkým odpůrcem katolíků. V roce 1909 napsal na svou dobu smělý text Papeženství jako překážka kulturního vývoje lidstva.
V roce 1906 se za ním v Budějovicích zastavil tehdy ještě univerzitní profesor Tomáš Garrigue Masaryk.
"Přijel ze svého letního bytu v Krucemburku, probral s Palliardim politickou situaci a potom odjel do Jaroměřic za básníkem Otokarem Březinou," přiblížil Jaromír Kovárník. Palliardi se pak aktivně účastnil přelomových událostí v roce 1918, kdy vznikalo samostatné Československo.
