Výstavbou koridoru se kraj rozhodl pomoci obojživelníkům v oblasti Panského rybníka ležícího u silnice mezi Kamenicí a Třebíčí. "Jedná se o oboustranný koridor s umístěním bariér okolo silnice tak, aby byli obojživelníci vedeni do místa, kudy bezpečně prolezou," vysvětlil plány hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.
Kde již přechody pro obojživelníky fungujíNejstarší instalace této ochrany žab, čolků a dalších podobných tvorů je u Velké Hleďsebe u Mariánských Lázní. Další přechody se nacházejí například v Broumově u Tachova, ve Skalním Mlýně u Blanska, ve Špindlerově Mlýně, Kraslicích a u Chabařovic. |
"V těch místech jsou dva rybníky určené k rozmnožování obojživelníků. Kvůli relativně silnému provozu tam však dochází k velmi častému střetu obojživelníků s vozidly," potvrdil potřebu stavby přechodu Jaromír Maštera působící v občanském sdružení zabývajícím se ochranou mokřadů.
Ke stavbě koridoru se využije současný propustek pod silnicí, který se upraví pro pohyb obojživelníků. K žádným změnám silnice, která byla před dvěma lety opravena, tedy nedojde. Okolo otvorů pro podchody vzniknou podél silnice bariéry v délce 280 metrů z plechových dílců, které by zvířata měly nasměrovat přímo do propustek.
Na projekt v hodnotě jednoho milionu korun může kraj získat až 90procentní dotaci od ministerstva životního prostředí. Financování projektu zatím čeká na schválení krajským zastupitelstvem, rada jej již doporučila. Běhounek upozornil, že by kraj byl rád, aby stavba vznikla do jara, kdy obojživelníky čeká období migrace.
Školáci pomohli zachránit přes sedm tisíc obojživelníků
Chráněným druhům, které přecházejí silnici u Panského rybníka, mohli dosud místní pomoci každoroční stavbou dočasných bariér. Záchranu zvířat organizoval ředitel kamenické základní školy Jan Jelínek, který do akce zapojil i žáky přírodovědného kroužku.
Pomocí kyblíků zakopaných po deseti metrech v zemi a fólií natažených podél silnice se učiteli a jeho žákům podařilo za uplynulých jedenáct let zachránit celkem 7 121 obojživelníků.
Nejčastěji Kameničtí pomohli ropuše obecné a vzácné blatnici skvrnité. V mokřadech u Panského rybníka se však vyskytují i skokani, čolci či rosničky.
Podle Maštery jsou trvalé bariéry o mnoho přínosnější než ty dočasné, které jsou náročné na údržbu i instalaci. Ředitel Jelínek s dětmi musel v době tahu obojživelníků chodit kyblíky se zvířaty kontrolovat i dvakrát denně.
Bariéry si zaslouží zejména ohrožená blatnice skvrnitá
"Sice ubude možnost zapojit děti, ale snahu kraje vítám. Pro obojživelníky je to velice pozitivní, my na počátku pomáhali několika kusům blatnice skvrnité a nyní jsou jich tu stovky," ocenil snahu kraje Jelínek.
V okolí mokřadů u Panského rybníka nejčastěji migrují ropuchy obecné, letos se jich týmu Jana Jelínka podařilo zachránit celkem 641.
Nejohroženějším druhem v lokalitě je však blatnice skvrnitá, těch bylo letos u Kamenice zachráněno 356. A díky provizorním bariérám přežilo také devět čolků. "Blatnice skvrnitá si trvalé bariéry určitě zaslouží," dodal Maštera.
Tento systém už podle radního kraje pro životní prostředí Zdeňka Chláda funguje na řadě míst v Česku. Nejstarší instalace je u Velké Hleďsebe u Mariánských Lázní, která slouží již 23 let.
Podchod pro obojživelníky se bude nacházet u Kamenice na Jihlavsku.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
