Můžete nám ukázat nejstarší, nejvzácnější a zároveň i nejhezčí dokumenty z vašeho archivu? S touto prosbou jsme se obrátili na ředitelku Státního okresního archivu Jihlava Renatu Piskovou. Souhlasila.
S kolegyní Helenou Nedbalovou vytáhly z trezorů cennosti, jež se kdysi - ještě před vznikem archivů - ukládaly v kovových truhlách na radnici. Jedná se o tři kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Přečkaly staletí a nakonec i druhou světovou válku, kdy byly uložené na brtnickém zámku. Tehdy totiž existovala obava, že se Jihlava stane cílem bombardování.
Jednou z perel jihlavského archivu je Gelnhausenův kodex. Jedná se o pergamenovou právní knihu pocházející z počátku 15. století. Mimořádně hodnotnou sbírku sepsal za necelých deset let Jan z Gelnhausenu, skvělý středověký právník evropského formátu.
Kodex se středověkými malbami je velmi zajímavý také po výtvarné stránce. Neznámý autor používal při malbě i ryzí zlato, které nanášel na pergamenový podklad stránek.
Působivý je například zlatem bohatě zdobený celostránkový obraz přísahy dvanácti jihlavských konšelů před Ukřižovaným. "Jejich mistrně vystižená mimika obličejů překonává dosavadní strnulost gotických portrétů," uvedla jihlavská archivářka Helena Nedbalová.
První podoba městského znaku se od dnešního nelišila
U privilegií je vždy v kodexu miniaturou znázorněn panovník, který konkrétní výsadu Jihlavě udělil. "Jde vlastně o jakousi malou galerii šestnácti portrétů panovníků," přiblížila ředitelka Renata Pisková.
V Gelnhausenově kodexu je také poprvé vyobrazen městský znak v podobě, jaká se používá dodnes. Podobně staré vyobrazení znaku se lvy a ježky je na fresce v jihlavském chrámu Matky Boží.
U privilegií je v kodexu vždy miniaturou znázorněn panovník, který konkrétní výsadu Jihlavě udělil. V tomto případě to byl moravský markrabě Přemysl.
Další památkou nesmírné hodnoty je jihlavské městské a horní právo. Tato pergamenová listina ze sedmdesátých let třináctého století se dochovala v perfektním stavu. Nese na hedvábných nitích pečetě Václava I. a Přemysla Otakara II. Ty pocházejí z nedochované listiny z roku 1249.
Památka obsahuje normy městského soužití a zároveň i pravidla dolování a mincování. Listinu sepsal neznámý, leč vynikající právník. Jihlavské právo později posloužilo jako podklad k zákoníku Václava II. "Ius regale montanorum", vydanému pro Kutnou Horu roku 1300. Stopy pravidel psaných na jihlavském pergamenu jsou dodnes patrné v normách pro dolování některých jihoamerických států.
V archivu mají celkem tři exempláře vzácné listiny z přibližně stejné doby. Jeden z nich je v německém překladu. "A před dvěma lety jsme si nechali udělat dokonalou repliku tohoto vzácného dokumentu," doplnila ředitelka Renata Pisková.
Zbraslavskou kroniku v Jihlavě schovali a zapomněli
Klenotem jihlavského archivu s pozoruhodnou minulostí je Zbraslavská kronika. Za husitských válek si tuto vzácnou knihu i s dalšími cennostmi uschovali v nedobytném městě představitelé sedleckého kláštera. Jihlavu využili jako bezpečnou katolickou, a tudíž protihusitskou baštu.
Zatímco všechny ostatní cennosti se vrátily sedleckému klášteru zpět, zapomenutá kronika se trvale stala součástí písemností města Jihlavy. A nakonec na ni částečně zapomněli i Jihlavští, byla ve městě znovuobjevena v 18. století.
Rukopisná kronika je jeden z nejdůležitějších vyprávěcích pramenů pro české i evropské středověké dějiny. "Vykresluje období vlády posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků," vysvětlila archivářka Helena Nedbalová. Autorem převážné části latinského textu je zbraslavský opat Petr Žitavský, jenž se zúčastnil většiny důležitého dění u královského dvora.
V kronice jsou celostránkové kresby tří přemyslovských a tří lucemburských králů i s manželkami. Je to jedno z mála vyobrazení jejich podob.
Kronika byla před patnácti lety vystavena na prestižní výstavě o Janu Lucemburském v Lucembursku, kde byly soustředěny nejvzácnější archiválie z celé Evropy.
Úplně naposledy byla veřejnosti představena před dvěma lety v Ostravě. Na doporučení vedoucího konzervátora Národního archivu v Praze by se neměl její originál již dále vystavovat.
