Stálou výstavu v budově úřadu městyse si v sobotu při jejím slavnostním otevření přišly prohlédnout desítky místních obyvatel. A mnozí z nich zároveň i zavzpomínali na roky strávené těžkou prací v kamenolomech v okolí Mrákotína.
Sehnat vystavené expozice přitom ani v kamenickém městysi nebylo snadné. "Byli jsme závislí na tom, co v rodinách po kamenících zbylo, tehdejší mistři už vymřeli. Kolem deseti rodin nám dodalo zajímavé materiály, někteří je dodali ale až poté, kdy už byla výstava připravená a nemohli se do ní zařadit. Ale doufám, že výstava teď probudí i další, kteří prolezou půdy a podívají se na pozůstalost po tatíncích, dědečcích a pradědečcích, protože to řemeslo tady má dlouholetou tradici," zmínil autor konceptu výstavy Radovan Zejda.
"Nejkrásnější na tom je, že na výstavě se podíleli lidé, kteří sami přinášeli autentické věci, jenž ke kameníkům patří," doplnil ho starosta Mrákotína Miroslav Požár.
Devatero výstavMrákotínská stálá výstava je jednou z devíti nových výstav v mikroregionu Telčska, Třešťska a Jemnicka. Další výstavy už jsou přístupné v Hodicích, kde je železniční muzeum, v Třešti je muzeum radioamatérů, ve Stonařově jsou k vidění meteority, v Radkově obecná škola. V Deštné výstava nabídne tematiku železné opony. V neděli, den po otevření mrákotínské expozice, se otevře i další z muzeí v Dolní Cerekvi k památce skladatele a tamního rodáka Karla Pádivého. V následujícím týdnu poprvé otevře muzeum staré pošty ve Vrateníně. Jako poslední se otevře muzeum věnované historii obce a místním řemeslníkům v Kostelní Myslové. Všechna muzea spojuje společná propagace. |
Výstava začíná historií Mrákotína, pokračuje historií kamenictví, věnuje se i významným rodákům a jednotlivým lomům, které u Mrákotína byly nebo ještě stále jsou. Součástí výstavy jsou i některé zajímavé výrobky z kamene a současné i dobové fotografie, kterých je více než 150.
"Snažili jsme se představit i ruční a strojní nářadí, kterým kameníci svou slávu dosáhli," sdělil starosta Mrákotína Miroslav Požár.
Součástí výstavy je i pravý kamenický přístřešek. "Ten sloužil kameníkům jako ochrana před sluncem, deštěm a větrem, pokusili jsme se do něj umístit i věci, které měl každý kameník, tedy nejen nářadí a kámen, ale i třeba láhev na spláchnutí hrdla pravou mrákotínskou sodovkou, která se u nás před 90 lety vyráběla," vysvětlil Požár.
Pod kamenickým přístřeškem je k vidění i klobouk horníka. Ten skutečně nosil jeden z kameníků a v kamenolomu ho zapomněl. Nechybí ani kalendář s lepými děvčaty. "Kameníci si v té době vždy pod přístřešek lepily i obrázky děvčat. Proto jsme tam umístili i retro kalendář s děvčaty,“ dodal starosta.
V rohu v závěru výstavy je pak jedna nástěnka úplně prázdná. "Je to symbol, že bychom rádi výstavu rozšiřovali a obměňovali. Protože jak se nám celé dva roky těžko sháněly věci, tak většina lidí materiály do výstavy dodala během posledních dvou týdnů. Ty se tam už těžko daly zapracovat a proto věřím že do budoucna bude muzeum větší a bohatší," doufá starosta Požár.
"Chtělo by to výstavu doplnit i novodobými záležitostmi, tím, co se z kamene vyrábí dnes. Ale zaujaly mě fotky," ocenil Petr Šindler, který se řemeslem kameníka živí sedmnáct let.
Přišel i kameník, jenž lámal kámen pro pomník Olgy Havlové
Éra velkotěžby kamene začala v Mrákotíně po roce 1870. Mrákotínská žula se proslavila díky své kvalitě. "Je mimořádně tvrdá a odolná," dodal Zejda.
Své o mrákotínské žule ví i bývalí kameníci, kteří na výstavě zavzpomínali na léta strávená v kamenolomu. "Výstava je moc pěkná. Sám jsem pracoval jako kameník v mrákotínském lomě 41 let," řekl jednašedesátiletý Jiří Šimků. Podílel se i na lámání kamene pro pomník první ženě bývalého prezidenta Václava Havla, Olgy Havlové.
"Bylo to přímo na zakázku. Vzpomínám si, jak jsme vylamovali velký kus kamene v horním lomě," upřesnil kameník. Náhrobní kámen z mrákotínské žuly má i samotný exprezident Václav Havel (čtěte zde).
Fontána pro Hitlera skončila v Brně
O kvalitě mrákotínské žuly se za války doslechl i vůdce Třetí říše Adolf Hitler a u mrákotínského kameníka Ambrože si na sklonku války nechal zhotovit na zakázku kamennou mísu pro kašnu.
Kameník Ambrož stojí u kamenné místy pro kašnu, na ní je nevlastní neteř jeho bratra.
"V objednávce nebylo uvedené, kam přesně měla směřovat, byl jen objednaný průměr a velikost mísy. Jestli ji Hitler chtěl do některého ze svých horských sídel, těžko říct," uvedl Zejda, jenž před časem vypracoval i publikaci o historii Mrákotína.
Kámen znal Hitler z Pražského hradu. Mrákotínská žula je totiž použita v jeho zahradách. "Ke zhotovení objednávky bylo potřeba vylomit správně velký blok v lomu pana Ambrože, který je dnes zatopený," dodal Zejda.
Výroba podle Zejdy trvala asi čtyři měsíce. Přes zimu se pracovat nedalo, a tak bylo dílo dokončeno až po válce. K nacistickému vůdci nikdy nedorazilo. Mísa je dnes podle Zejdy umístěna na zahradě brněnské nemocnice.
Příprava výstavy podle starosty vyšla odhadem na půl milionu korun. Z toho skoro 80 procent tvoří dotace, kterou obec na výstavu dostala. Vstupné je po celý rok zdarma a muzeum je přístupné po dobu úředních hodin městyse.
