"Po zápase jsem Ujčovi říkal, že jestli jsem doteď váhal, tak že tímhle výkonem mě přesvědčil. Takže mu smlouvu nabídnu," usmíval se Bedřich Ščerban, jednatel prvoligové Dukly Jihlava, která akci spolupořádala.
"Jak se říká, nikdy neříkej nikdy. Třeba to vyjde," uvedl k možnosti zahrát si za mateřský klub útočník extraligových Vítkovic, jenž v květnu oslaví 40. narozeniny.
Jak jste si dnešní utkání proti veteránům Švédska užil?
Samozřejmě užil, proč ne. (úsměv) Zahrát si s takovými hráči na domácím stadionu je vždy příjemný.
Na ledě jste oprášil úspěšnou spolupráci s bývalým parťákem z Dukly a Slavie Tomášem Kucharčíkem...
Je pravda, že jsme měli oproti jiným hráčům trochu věkovou výhodu. Ale s Kuchardou hraju často, v Letňanech si přes léto chodíme zatrénovat. Takže vím, že je to hráč, se kterým se hraje parádně. Poctivý dozadu a umí nahrát.
Vy jste byl dnes nejmladším hráčem do pole. To se vám asi v poslední době moc často nestává...
Já myslím, že jsem nebyl nejmladší. Že Zelí (exsparťan Jiří Zelenka – pozn. red.) je asi o tři měsíce mladší. Ale není to nepříjemné. (úsměv)
No, ale nováčkovské povinnosti, jako je sbírání puků, vyšly na vás...
Vyšly. Ale to bylo tím, že neumím stříhat. (úsměv) Dostal jsem šanci, ale nevyužil jsem ji.
Jak daleko je to vůbec z extraligy do veteránské reprezentace?
Kousek, dva týdny. (úsměv) Ale věk už na to mám. Spoluhráči mi občas ze srandy říkají taťko. Tak proč ne.
Ale Petr Nedvěd je o rok a půl starší a ještě hraje za seniorskou reprezentaci...
No jo, my kdybychom neudělali ten kiks, co se nám s Vítkovicemi v závěru povedl, mohli jsme taky ještě hrát. Teda extraligu, na seniorskou reprezentaci určitě nemyslím. Ale semifinále bych rád hrál.
A co jste říkal na jihlavské fanoušky, kteří vás vyvolávali a přáli si vás v prvoligové Dukle?
Je to super. Proto jsem si tady chtěl zahrát. Člověk nikdy neví, co bude. Ve Vítkovicích mám teď čerstvě podepsanou smlouvu na rok. Uvidíme, jak na tom psychicky a fyzicky po další sezoně budu.
Takže stále platí váš plán uzavřít kariéru v jihlavském dresu?
Tak to těžko říct. Teď mě čeká operace kolene. Uvidím, jak se dám do kupy a jak na tom v další sezoně budu. A podle toho se budu rozhodovat dál.
Stačíte vůbec během extraligové sezony sledovat výsledky Dukly?
Určitě. Já mám odkaz na její web uložený na počítači mezi oblíbenými položkami. Takže ji sleduji.
A jak tedy hodnotíte její letošní sezonu?
Myslím, že hráli na hranici svých možností. A rozhodlo to, že v semifinále nastoupili proti soupeři, který je v této lize dlouhodobě nejlepší (Ústí nad Labem – pozn. red). Ale přesto se rvali statečně. Škoda prvního zápasu doma, který za stavu 1:1 na zápasy ztratili v nájezdech. Takové věci rozhodují celé série.
Viktor Ujčík
Jak naopak hodnotíte svoji sezonu? Asi je dobře, že patříte k veteránům, kteří extralize udávají prim?
Já nevím, jestli je to dobře. Určitě jsem rád, že se nám daří. Na druhou stranu by pro náš hokej bylo asi lepší, kdyby se prosazovali spíš mladší kluci. Ale bohužel, stav je takový, jaký je. Šikovní a talentovaní hráči chodí hrozně brzy pryč. A pak je znát, že nám chybí nějaká střední generace. Musíme s tím něco udělat. Pepa Řezníček (nový šéf extraligy a v sobotu Ujčíkův spoluhráč – pozn. red.) má práci.
Když se vrátíme k soupeřům ze Švédska, jak na zápasy s Tre Kronor vzpomínáte?
Některé vzpomínky příjemné jsou, některé míň. Ale každopádně si Švédi zaslouží ohromný respekt. Jsou to vysocí, silní hráči. S těmi se vždycky hraje těžko. Ale mám pár vzpomínek, kdy jsme je porazili. I nějaký gól jsem jim dal. (úsměv)
V minulosti jste v národním týmu platil za specialistu na Švédy. To jste opět potvrdil...
Já jsem právě věřil, že když hrajeme proti Švédům, že se prosadím. Proto jsem přijel. (úsměv) Ale kdyby za ně chytal Salo, tak bych si věřil víc. Tak jako při tom nájezdu (na zlatém mistrovství světa 2001 v Německu rozhodl Ujčík v utkání se Švédy o postupu Česka do finále – pozn. red.).
