"Ledeč považujeme za přirozené centrum regionu. Lidé tam jezdí do práce, devadesát procent našich dětí do škol, lidé k lékaři," vysvětlil osmačtyřicetiletý Jiří Lapáček z Vlastějovic. I když jsou Vlastějovice ve Středočeském kraji, už patnáct let jsou členem sdružení obcí Ledečska. Do Ledče to totiž mají třináct kilometrů, do Kutné Hory, pod kterou spadají, přes třicet.
Středočeské obce, které by šly pod LedečBernartice, Bludov, Bohdaneč, Dolní Kralovice, Dolní Pohleď, Horka II, Hulice, Pertoltice, Setějovice, Slavošov, Snět, Třebětín, Vlastějovice, Zruč nad Sázavou Sdružení obcí regionu Ledečsko Bělá, Bohdaneč*, Bojiště, Číhošť, Hněvkovice, Horní Paseka, Hradec, Chřenovice, Jedlá, Kamenná Lhota, Kouty, Kozlov, Kožlí, Ledeč nad Sázavou, Ostrov, Pavlov, Prosíčka, Vilémovice, Vlastějovice* * Nachází se na Kutnohorsku |
Spousta obyvatel Vlastějovic by tak velice ráda k Ledči přešla. "Už jen kvůli tomu cestování. Do Ledče jezdí autobusy i vlaky, jsme tam za chvíli. Když musíme do Kutné Hory, je to na celý den," řekl Lapáček. Cesta se neobejde bez přestupu, buď ve Zruči nebo ve Světlé nad Sázavou, trvá dvě hodiny. To samé pak zpátky.
Do Kutné Hory obyvatelé Vlastějovic musejí na úřady, které jejich obec spravují. Jde třeba o vydávání dokladů, živnostenská oprávnění, řízení týkající se odpadů, vodního hospodářství nebo životního prostředí, ale také evidenci vozidel nebo sociální dávky.
Ledeč zůstala důležitá i po vzniku Želivky
Vlastějovice nejsou jediné, kde se lidé k Ledči hlásí. Podobné úvahy mají mnozí například v Třebětíně nebo v Dolních Kralovicích. A dokonce i ve Zruči nad Sázavou, pětitisícovém městě. "A proč by ne? Do Ledče je to mnohem blíž," konstatoval Petr Kolouch. "Jezdíme tam třeba bruslit na zimní stadion," dodal muž. A podobně se na Ledeč dívají i obyvatelé Třebětína. Byla by jim bližší než Kutná Hora. "Za sebe by mi takovýto přestup vůbec nevadil. Ale hlavně aby nás pak nechtěl spolknout Havlíčkův Brod, to už potom raději tu Kutnou Horu," pravil například Josef Jirák.
Na druhé straně Želivské přehrady leží Dolní Kralovice. Vesnice vznikla uměle v sedmdesátých letech, když se do ní přestěhovali obyvatelé původních Kralovic, které musely přehradě ustoupit. Téměř celá je tvořena panelovými řadovými domky. "Vždy jsme tíhli k Ledči. Mrzelo nás, že se malým okresem nakonec nestala," vzpomínal starosta Antonín Bašta.
Čtvrť panelových domků ze 70. let v Dolních Kralovicích jsou rarita.
Vazby obyvatel přehrada nezpřetrhala, i když cestu do Ledče prodloužila z osmi kilometrů skoro na dvacet. Také z Kralovic jezdí lidé do Ledče do práce. Ale i naopak, mnoho Ledečáků pracuje ve velkém podniku Grammer, který v Kralovicích vyrábí vybavení osobních automobilů.
I když spoustě lidí na tom, v jakém kraji zrovna jejich obec bude a pod niž by měli spadat, příliš nezáleží. "Je to jedno. Každý teď stejně jezdí autem. Jestli si mám dojet třicet kilometrů nebo dvacet, už tolik rozhodující není. Vždyť kolikrát já na úřad potřebuju? Dobré dva roky jsem na žádném nebyl," smál se asi padesátiletý muž v Bělé, vesnici na hranicích Ledečska.
Musí se sečíst plusy a mínusy v obou krajích
Jenže rozhodující je to pro samosprávy. Ty určitě budou posuzovat, ve kterém kraji a pod jakou pověřenou obcí by měly šanci na víc peněz, na dotace, na opravené cesty nebo nová dětská hřiště. "Museli bychom si sednout, propočítat to a najít plusy i minusy," přemýšlel o rozdílu mezi Kutnohorskem a Ledečskem starosta Zruče Martin Hujer.
Právě Zruči se v posledních letech daří. Před dvěma roky dokončila rekonstrukci zámku a parku za 130 milionů, který je chloubou Posázaví. Zřídila v něm muzeum panenek a obuvnickou expozici, je sídlem městského úřadu, nabízí i prohlídkový okruh.
Na Kutnohorsku jsou třeba obecně mnohem lepší silnice než na Ledečsku. Zatímco spojnice Ledče a Golčova Jeníkova vedoucí přes Leštinu Krajem Vysočina je v katastrofálním stavu, z Čáslavi k Ledči řidiči uhánějí Středočeským krajem po krásné nové asfaltce. A stejně markantní je i rozdíl v okreskách mezi jednotlivými vesnicemi v jednom i druhém kraji. Tento rozdíl ale na druhé straně Želivské přehrady zmizí. "Naopak si myslím, že silnice na Vysočině jsou lepší než tady," tvrdí kralovický starosta Antonín Bašta.
Vodní nádrž Želivka pohltila původní Kralovice. Nové obci pak cestu do Ledče protáhla na dvacet kilometrů.
"Pořád slyšíme, jak Vysočina silnice opravuje. A tady nic," krčí rameny starosta. Silnice kolem Dolních Kralovic vypadají, jako by se na ně od výstavby v sedmdesátých letech nesáhlo. Bernartice a Dolní Kralovice už patří do správního území Vlašimi. A právě v tom vidí starosta kámen úrazu.
"Ve středních Čechách mají přednost velká města, jako jsou Kolín, Kladno, Příbram nebo Kutná Hora," domnívá se Bašta. Pokud by se k nim přičlenila Ledeč, asi by žádné velké výhody čekat nemohla. "Ale myslím, že zase máme snazší přístup k dotacím. Není to administrativně tak složitý proces jako v jiných krajích," doplnil. To i v těch nejmenších obcích dokládají opravené kostelíky, kapličky, chodníky či dětská hřiště a sportoviště. Nebo také připravené parcely pro nové domky v Třebětíně. Na to všechno by obce samy těžko dosáhly.
