Odhalené zdi dvojdomu na jihlavském Masarykově náměstí samy o sobě archeologům poskytují cenné informace dotvářející střípky o bohaté historii Jihlavy.
Zdi ale odborníkům přes historii vydaly i svědectví v písemné podobě. Takový nález archeologové neočekávali. "Celkem se našlo šest fragmentů listin, z nichž nejstarší je datována do roku 1710 a druhá je prokazatelně datovaná do roku 1740," zmínil historik jihlavského muzea Radim Gonda.
"Některé nalezené fragmenty budou z doby o něco pozdější a souvisely s dobou takzvaných slezských válek," dodal. To bylo období let 1741 až 1763, kdy nastoupila na trůn po smrti císaře Karla VI. Marie Terezie.
Dokument zachytil tažení vojsk
Historik Gonda tedy s útržky zpráv zasedl do archivu a bádal. Na jedné z listin je uvedena zmínka o slezském regimentu, což historik spojil s rokem 1742, kdy Jihlava byla na necelý měsíc obsazena sasko-polskými vojsky.
"Díky několika slovům se nám podařilo dokument velmi přesně datovat do února až března roku 1742," řekl Radim Gonda.
Na tomto fragmentu dokumentu je zmiňováno i několik vesnic, které příslušely k tehdejšímu jihlavskému panství - Čížov, Cerekvička a Rosice, a také tři vesnice z Třebíčska. "To může naznačovat určitou vazbu tažení těch vojsk, protože zhruba v této době pruská vojska obléhala asi dva měsíce Brno," dodal Gonda.
Sladovník byl "nomen omen"
Mezi dokumenty byl i zlomek listiny, který historiky zavedl do dějin pivovarnictví a sladovnictví. "Je to úřední potvrzení datováno 15. říjnem 1740, které bylo uděleno panu Johannu Georgu Zieglovi k nadcházejícímu vaření piva," popsal druhý nález v budově umělecké školy Gonda.
K tomuto nálezu historik přidal i malou perličku. "Zajímavostí je, že pod potvrzením je podepsán David Mälzer, z němčiny tedy sladovník. Pán se jmenoval Sladovník a tuto práci i vykonával. Potvrdilo se tedy nomen omen," uvedl historik Radim Gonda, který nalezené dokumenty zkoumal.
Třetím objeveným dokumentem je dopis, který je přesně datován do 20. června roku 1710. Odesílatel jej do Jihlavy poslal z Brna právě jihlavskému Johannu Georgu Zieglovi.
"Dopis má částečně zachovalou pečeť odesílatele. V dopise jsou zmiňovány omluvy a nejrůznější vyslovování pocitů," dodal Gonda, aby vzápětí vysvětlil i důvod vyznění dopisu, kterého se dopátral v archivech.
V dopise odesílatel zmiňuje také tehdejšího městského rychtáře a člena městské rady Sebastiana Želechovského, jehož tatínek svého času působil v Jihlavě jako úředník krajského úřadu.
Rekonstrukce umělecké školyCelkové náklady projektu: 80 440 292 korun Výše schválené dotace: 56 235 566 korun Podíl města: 24 204 726 korun Datum zahájení stavby: Datum dokončení stavby: Dodavatel: |
"Právě v souvislosti s rychtářem Želechovským se v dopise hovoří o smutku. Podařilo se mi vypátrat v archivních pramenech údaj, který dokládá, že rychtář zemřel o devatenáct dnů dříve, než byl dopis odeslán," dodal Gonda. V muzeu je podle historika Radima Gondy opatrován i náhrobek tohoto rychtáře.
K významnému jihlavskému rodu
Mnohem zajímavější než obsah samotného dopisu mu přijde osoba adresáta, který pocházel ze staré jihlavské německé rodiny Zieglů. Ta patřila mezi významné jihlavské rody.
"Například mezi roky 1620 až 1740 usedli z rodu Zieglů v městské radě čtyři pánové. Zieglové byli také významní jihlavští sladovníci," vysvětlil výsledky svého bádání Radim Gonda. A závěrem přidal postřeh, že historici nebyli asi první, kdo fragmenty dopisů nalezl.
"Dokumenty byly do zdi zazděny zřejmě druhotně, protože spolu s materiály z osmnáctého století tam byly i úlomky papíru z 19. století. Takže zřejmě, když se tady později dělaly nějaké přestavby, to dělníci někde našli, dali to do kupy a zazdili to," dodal historik Gonda. Dokumenty ve zdi nebyly ani vložené v žádné zvláštní schránce.
Historici připomněli i to, že v roce 1948 bylo v plánu oba domy dnešní základní umělecké školy zbourat a měly je nahradit nové stavby. Od těchto plánů se ale nakonec upustilo.
