"Na místo klidného odpočinku se teď musí v hrobě obracet. Není totiž schopen ustát to, co vidí na Havlíčkově náměstí," tvrdí Milan Kašpar ze Strany práv občanů Zemanovců. Radnice tam kolem morového sloupu zasadila tři kovové desky, které nesou úryvky z Havlíčkových článků a knih.
Karel Havlíček BorovskýJe považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Narodil se v Borové u Přibyslavi 31.října 1821. Od roku 1833 studoval v Havlíčkově Brodě gymnázium. V prosinci roku 1851 byl deportován do Brixenu. O čtyři roky později získal povolení k návratu. Nesměl ale bydlet v Praze, a tak žil v Havlíčkově Brodě (tehdy Německý Brod) u své matky. V roce 1856 si začal stěžovat na stálou únavu a kašel. Zemřel 29.července 1856 v Praze, kam byl v horečkách převezen ze Smečna na Kladensku, kde se léčil u místních lázeňských pramenů. Zdroj: Wikipedie.cz |
"Odkazují na antiku, kde se podobné tabule používaly pro sdělování důležitých informací," říká o sloupcích radní Libor Honzárek. Až potud by bylo vše v nejlepším pořádku. Jenže právě zde začíná to, nad čím mnozí, včetně Milana Kašpara, kroutí hlavou. Desky jsou totiž z přírodní oceli, která na vzduchu a vlivem vody časem rezne.
A to "časem" asi nastalo. Na náměstí desky stojí od jara a za tu dobu na nich příroda vykonala své. Jsou zrezlé. Některá písmena jdou přečíst, jiná s obtížemi, další vůbec. Jakkoliv jsou Havlíčkovy úryvky přínosné i v dnešní době, málokdo si je přečte. "On ten Havlíček mohl být i dobrý hádankář," směje se nad deskami další z Broďanů Milan Kučera.
Reznutí možná uspíší chemie, písmena pak půjdou přečíst
Jenže kdo bere brodské hlavní náměstí i osobnost Karla Havlíčka Borovského trochu vážně, smích mu rychle zhořkne. "Co nám ten Havlíček provedl, že se mu tak město mstí?" ptá se Kašpar.
Aby těch smíšených pocitů nebylo málo, přichází radní Libor Honzárek s neméně originálním vysvětlením. "Že ocelové pláty zreznou, bylo účelem," tvrdí. Byla to myšlenka architekta při rekonstrukci celého náměstí. Přírodní rezavá ocel je architektonický prvek, který se v posledních letech objevuje čím dál častěji. Například na vile v Humpolci nebo na jihlavském City Parku.
Zrezlé tabule s citáty Karla Havlíčka Borovského na náměstí v Havlíčkově Brodě.
Jenže na rozdíl od Havlíčkových desek na nich nikdo nápisy neluští. "Písmena jsou napsána bronzem. Až příroda proces dokončí a desky budou zrezlé, jak mají být, budou zase čitelná," slibuje Honzárek. Jenže současný stav nenechává v úplném klidu ani jeho.
A tak možná do hry vstoupí ještě jedna věc, která bude ještě netradičnější než netradiční Havlíčkův odkaz. "Je otázka, zda by pomohlo třeba chemické urychlení reznutí," nadhodil brodský radní. V prosinci při výročí deportace tak už třeba půjdou Havlíčkovy myšlenky přečíst. Buď zapracuje mocná chemie nebo ještě mocnější příroda.
