Asi dvě stovky z 1 200 zaměstnanců musí vedení Žďasu zaměstnávat agenturně. "Najímáme si lidi z různých zemí světa, bez kterých se neobejdeme. Na zdejším trhu totiž zoufale chybějí některé profese," řekl generální ředitel a místopředseda představenstva firmy Žďas ve Svratce Miroslav Šabart.
Dostatek kvalifikovaných pracovníků je přitom pro podnik důležitý zejména s ohledem na směnný provoz. "Asi největší nedostatek je kovářů, sazečů, obráběčů kovů, zvlášť u velkých strojů," uvedl Šabart.
Stát málo podporuje odborné školy a učební obory
Že by měl stát výrazněji podporovat střední odborné školy a učební obory, si myslí i generální ředitel strojíren Vítkovice Machinery Group Jan Světlík, který přijel do Svratky představit novou strategickou dohodu, kterou Vítkovice uzavřely se Žďasem.
"Stát dělá mizernou školskou politiku a víc než obory, které jsou na trhu potřebné, podporuje nekvalitní střední školy, které produkují budoucí nezaměstnané," zhodnotil současnou situaci Světlík.
Neutěšený stav je podle něj nejen na úrovni učebních oborů, ale i na středních odborných školách a technických vysokých školách. "Budoucí zaměstnance si musíme vyhlídnout už při jejich studiu, sami je podporovat a motivovat. Jinak to nefunguje," dodal generální ředitel Vítkovic. Podle něj se na trhu obtížně hledají všechny svářečské profese, zámečníci i lidé, kteří umějí přečíst technický výkres.
Nedostatek je klempířů i CNC obráběčů
Že je nabídka odborných pracovních sil v regionu mizerná, vnímá i generální ředitel První brněnské strojírny Milan Macholán.
"K výběrovému řízení nám přijde třeba třicet, čtyřicet zájemců. Mezi nimi ale horko těžko hledáme odborníka. Většinou jsou to lidé se zaměřením na administrativu a ekonomiku. Získat ale kvalitního CNC obráběče nebo programátora těchto strojů, konstruktéra či technologa, to dá velkou práci," přiznal ředitel firmy, která zaměstnává na Žďársku asi 700 lidí.
Studentů technických škol je v poměru k potřebám podniků stále méně. Na rozdíl od Žďasu zatím První brněnské strojírny nemusejí látat prázdná místa u strojů agenturními pracovníky. "Zatím se nám daří se tomu vyhnout, ale pokud stát technické obory víc nepodpoří, čeká nás možná totéž," připustil Macholán.
Sehnat například zaměstnance klempíře dnes není nic jednoduchého. Žďárská skupina firem PKS, která dává práci asi šesti stovkám lidí, zvolila raději způsob, kdy klempířské práce zadává jiné firmě.
Stipendia moc nezabírají
PKS, První brněnská, stejně jako Žďas, Strojírny Podbrezová či Vítkovice podporují střední technické školy a jejich studentům nabízejí různé výhody formou stipendií, stáží či odborných konzultací. Zájem o některé obory ale nijak zásadně neroste.
Motivační stipendium nedlouho nabízí zájemcům o málo populární, avšak potřebné obory i kraj. "Jsou to právě obory strojírenské, elektrikáři nebo stavební profese. U těch nejohroženějších profesí dostávají studenti prospěchové stipendium až 700 korun měsíčně," řekla krajská radní pro oblast školství Marie Kružíková s tím, že získat stipendium není vůbec náročné, a když se student snaží, může dostat navíc ještě roční bonus tisíc korun.
"Snažíme se tyto obory propagovat, ale zatím bez valných výsledků," konstatovala radní. První malou výhrou je podle ní fakt, že počet učňů nepoklesl tolik jako počet studentů maturitních oborů.
