Milan Litavský z Dobronína, který kříž vztyčil, má možnost řízení o odstranění stavby přerušit. Stavební úřad totiž může kříž povolit i dodatečně. Litavský by ale kromě žádosti musel do 30 dnů doložit, že stavba je v souladu s územním plánem obce, stojí na jeho pozemku, nebo že vlastní právo stavby na cizím pozemku.
Kauza BudínkaČervenec 2009 Podání oznámení Státnímu zastupitelství v Jihlavě s upozorněním na dokumentační zprávu Fritze Hawelky o poválečném násilí u Dobronína. Srpen 2010 Policie zahajuje průzkum lokality Budínka, kde se našly ostatky šesti těl. Prosinec 2010 Počet obětí byl stanoven na třináct - muži ve věku 30 až 60 let. Březen 2011 Manfred Fuchs tvrdí, že u železniční trati v Dobroníně je druhý hromadný hrob. Květen 2011 U železničního náspu v dobronínské lokalitě U Viaduktu vykopali archeologové ostatky dalších tří lidí. |
"Kvůli bezpečnosti musí také předložit statický posudek," řekl vedoucí Stavebního úřadu v Polné Pavel Koudela.
Železný kříž podepřený dvěma traverzami je už druhý, který Litavský na louce postavil. První, dřevěný, vztyčil už druhý den po nálezu ostatků ubitých Němců (více zde). Dřevěný kříž ale vydržel jen půl roku, pak ho někdo podřezal (více zde).
Radnice kříž nechce
Proti železnému kříži nyní vystupuje dobronínská radnice. Starosta Jiří Vlach z KSČM upozornil, že půda pod křížem nebyla vyňata ze zemědělského půdního fondu. Dále by chtěl vědět, jak hluboko v zemi je kříž zakotven.
"Mám v paměti událost z Dolní Cerekve s tou nešťastnou brankou," připomněl smrt pětileté dívenky při školní vycházce Mateřské školy v Dolní Cerekvi na Jihlavsku (více zde)
Autor kříže Litavský se vzdát nechce. Bude shánět vyjádření statika a patřičná povolení, aby kříž na Budínce mohl zůstat. Bere ho jako vyjádření piety obětem násilí.
"Je to o tom, zda mají větší sílu dobronínští komunisté, nebo já," poznamenal Litavský.
