Teplo se v Třebíči vyrábí převážně ve třech velkých kotelnách, každá z nich může využívat několik druhů paliva. Teplárna Sever na Rafaelově ulici je obložená zásobou dřeva, spaluje se v ní i sláma a v nutných případech i zemní plyn nebo lehký topný olej.
Podobně je tomu u teplárny Jih na Kubišově ulici, kam směřují hlavně balíky slámy. Dřevo, topný olej a plyn využívá teplárna Západ v Borovině. Tam se teď testuje i nový švédský výměník tepla s 96% účinností, první svého druhu v Česku. Unikátní je i minimální podíl tuhých látek vypouštěných do ovzduší.
Ještě před deseti lety byly kotelny ve městě plynové. V roce 2006 využívalo 42 procent z 9 685 bytů centrálně zásobovaných teplem "bio" zdroj a letos je ekologické palivo využívané pro 90 procent z 9 720 bytů, pouhá desetina využívá zemní plyn. Tyto údaje se týkají asi poloviny Třebíče, díky členitosti terénu a odlehlosti místních částí je potenciál centrálního zásobování využitý téměř na maximum.
Roční teplo za zhruba 25 tisíc korun
Letošní zima byla dlouhá, přesto si přibližně polovina obyvatel města může oddychnout, protože cena zůstala stejná jako loni.
Srovnání cen teplaPlzeň 356 Kč/GJ |
Spotřeba tepla byla přitom nižší než v předchozích letech. I díky tomu lidé v Třebíči ušetří. Při průměrné roční spotřebě 40 GJ na domácnost se v rámci ČR náklady pohybují od 15 do 25 tisíc korun, v Třebíči jsou mírně nad částkou 16 tisíc korun.
"Kolik budou lidé platit, to se nedá odhadnout. Vyúčtování tepla děláme za celý kalendářní rok k 31. 12. a po necelých třech měsících se vývoj do konce roku odhadnout nedá," vysvětlil Richard Horký, ředitel třebíčské firmy TTS, která zásobuje teplem 9 720 bytů.
"Vyúčtování za loňský rok dopadlo pro obyvatele příznivě, navrženou cenu na rok 2010, 404 Kč za GJ tepla, jsme nejen dodrželi, ale byla ještě o něco nižší, 399 korun a 50 haléřů," doplnil Horký.
