Podle toho vypadá složení městských rad v pěti okresních městech a deseti takzvaně pověřených na Vysočině. Z celkového počtu 108 radních je 94 pánů a 14 dam. V osmi městech jsou pouze mužské rady. Starostky mají jen dvě města – Žďár nad Sázavou a Chotěboř.
"Obecně je u žen nižší politická ambice než u mužů. Ženy vládnou doma. Muži si možná toto kompenzují prací ve veřejném životě. A Vysočina patří mezi kraje s vysokým podílem věřících. V takových rodinách převažují tradiční hodnoty. Ženy upřednostňují spíše rodinný krb," konstatoval jihlavský sociolog Daniel Hanzl.
Z okresních sídel nemá ani jednu ženu v radě Havlíčkův Brod a Pelhřimov.
Ženy ve volbách nebodovaly
"Ano, opravdu nemáme v radě ženu. Vnímám to tak, že zejména muži měli zájem pracovat v radě. V žádném případě to ale není o nějakém potlačení žen. V minulém období jsme měli v radě ženu. Určitě vnášela jiný pohled. Bylo to oživení. Do rady se bohužel nyní žádná nedostala. Ale v zastupitelstvu jsou," reagoval brodský starosta Jan Tecl.
"Kandidovalo málo žen. Naše vítězná ODS nemohla postavit žádnou ženu do rady, protože se nedostala do zastupitelstva za nás jediná žena. Určitě bychom ženy v radě uvítali. Mrzí mě, že jsme tam samotní muži," zamyslel se Tomáš Dufek, místostarosta Pelhřimova.
Náměšťský starosta Vladimír Měrka by také bral ženský element v radě. "Ale vyšlo to tak, že žádná žena mezi námi není. V zastupitelstvu jsou tři. Mívali jsme v minulosti místostarostku. Ono to není o tom, že nechceme ženy. Právě naopak, žena je příjemný element," míní Měrka.
Čtěte v sobotu v MF DNES: Rozhovor s třebíčskou místostarostkou Marií Černou o ženách v politice čtěte v sobotní příloze Vysočina.
