O výstavbě dálnice se začalo mluvit už v období první republiky. Tehdy ale měla zcela jinou trasu a uvažovalo se o ní jako o Národní silnici z Plzně přes Prahu, Brno, Bratislavu až do Košic.
První úsek potom začali dělníci stavět 2. května 1939. Stavbu ale v době protektorátu v roce 1942 nacisté nařídili zastavit. Rozestavěno bylo 73 kilometrů dálnice, 53 kilometrů mezi Prahou a Humpolcem.
Dálnice D1 u Průhonic.
Stavba se opět rozjela až po druhé světové válce. Jenže po komunistickém puči byla stavba opět zastavena, dálnici totiž "nefandil" Klement Gottwald.
Některé úseky tak byly dokončeny, zbytek stavenišť nechali komunisté tak, jak byly. Ty proto na mnoha místech zarostly lesem.
Stavba dálnice D1 u Koberovic.
Doprava ale začala růst a vláda se tak v roce 1963 vrátila k původnímu plánu. Stavět se začalo v roce 1967.
První úsek od nultého kilometru z pražského Chodova byl otevřen v roce 1971 a měřil 21 kilometrů. Od roku 1969 do roku 1973 pak také vznikl úsek mezi Brnem a Velkou Bíteší.
Provoz se během necelých třiceti let na D1 zmnohonásobil.
V roce 1977 chyběl ještě most Vysočina přes údolí řeky Oslavy u Velkého Meziříčí. Téměř do konce roku 1978 se potom jezdilo přes Velké Meziříčí. Dálnice byla v roce 1979 průjezdná z Prahy do Krasoňova a z Jihlavy do Brna.
Prázdná dálnice D1 v osmdesátých letech 20. století u Pávova.
Jako poslední byl dokončen úsek mezi Krasoňovem a Pávovem. V "jednom kuse" byla nakonec silnice 7. listopadu 1980 a o den později už na ni vyjeli první motoristé.
DÁLNICE D1Plánovaná délka - 376,5 km V provozu - 335 km Ve výstavbě - 18 km V přípravě - 24 km Minimální nadmořská výška - 198 m n.m. (370. km) Maximální nadmořská výška - 655 m n.m. (104. km) Zahájení výstavby - 2. května 1939 Přerušeno - 1942 a 1950 Zahájení druhé výstavby - 8. září 1967 Otevření prvního úseku - 12. července 1971 Zprovoznění souvislého úseku Praha - Brno - 8. listopadu 1980 |
