Ta stavební buňka už je dávno vysloužilá a působí odpuzujícím dojmem. Úředně vlastně vůbec neexistuje. Jsou v ní věčně ucpané záchody, rozmlácená podlaha na chodbě a sršni na půdě.
Chybí přívod pitné vody - pro tu se chodí stovky metrů k trubce trčící na návsi. Topí se dřevem v kamnech, které místní obyvatelé chodí sbírat do lesa. Nájem se neplatí žádný.
V těchto podmínkách už roky žijí čtyři romské rodiny, celkem asi třicet lidí, včetně dětí. Kdyby se volilo nejhorší bydlení v kraji, tak tahle rozpadající se buňka v Mirošově na Jihlavsku může klidně vyhrát.
"Když mrzne, je tady zima jako bejk. Přikládáme celou noc a stejně se to nevytopí. Vodu si sem nosíme v kanystrech. Bydlí se tu strašně. Původně to pro nás postavili na tři roky, což jsme i podepsali. A už jsme tady třiadvacet let," zlobí se padesátnice Arana Husáková.
Skupina Romů přišla do Mirošova v osmdesátých letech. Pracovali pro státní statek a žili na místním rozbitém zámku. Když byla v roce 1986 památka srovnána se zemí, postavil stát Romům na přechodný čas buňku.
Azbest nám ničí plíce
Třeba pro Natašu Sivákovou se protáhl přechodný čas na půlku jejího dosavadního života. "Všude je tady azbest a mám už z toho plicní problémy. Marodila jsem s plícemi tři čtvrtě roku a pak mě kvůli tomu propustili z masny v Kostelci. Jsem v částečném invalidním důchodu. Děti tady mají též problémy, jedno musí mít inhalátor," líčí šestačtyřicetiletá Siváková.
Romové na VysočiněPodle dokumentu o stavu romské komunity v kraji je na Vysočině jedenáct "sociálně vyloučených" lokalit, v nichž žije 2 487 obyvatel, z toho 1 750 Romů. Většina z nich má jen základní vzdělání a nemá žádnou práci. Řada Romů špatně bydlí. Největší tyto lokality jsou v jihlavské Žižkově ulici a v Horním Kosově. |
Na chodbě s rozlámanou podlahou ale světla nesvítí. "Už nás ale upozorňovali několikrát, že nás od elektriky odstřihnou, že ta stavba tady nemá stát. My ale elektriku platíme," shodují se obyvatelé. Právě se srocují na udusané hlíně před svým bydlištěm, do kterého teče kolem komínů.
Když zaprší, promění se hlína před hlavním vchodem v bahniště. Tím se pak domácí brodí cestou pro vodu. A nadávají na záchody, které jim často neodtékají do blízké žumpy. Vědí, že za to můžou popraskané trubky. Jednou je tedy vykopali a chtěli vyměnit.
Nové ale nesehnali, tak zase do země zahrabali ty popraskané. "Nikdo s námi nechce nic mít, protože tady už buňky nemají stát. Přitom my bychom si rádi některé věci spravili," gestikuluje muž v kšiltovce, který se o opravu žumpy snažil.
Uhlím už netopíme
V rozklížené buňce dříve topili i uhlím, to už ale skončilo. "Sociálka nám před třemi roky přestala přispívat na uhlí," vysvětlila Nataša Siváková. Nad ohněm v kamnech většinou i vaří, protože elektřina proudící do sporáku je drahá. Otop (uschlé stromy) skladuje za buňkou.
Místní také trápí sršni, kterých je plná půda nad ubikacemi. "Ještě se nám je nepodařilo dostat pryč," říká jeden z obyvatelů. V Mirošově, jinak malebné vesnici s kostelíkem uprostřed, se Romům líbí. Za dvacet let přivykli venkovskému životu.
A ženy si nedovedou představit, že by jim kvůli špatnému bydlení někdo odebral děti. "My jsme si nikdy neužívaly, byly jsme tady s dětmi zavřené a staraly se o ně. Jsme jako muslimky. Nejsme rodiče, kteří by si nechali vzít děti," ubezpečuje Siváková.
Zároveň si uvědomuje, že přivádět nová miminka do buňky není příliš šťastné. Stěhovat do nedaleké Jihlavy by se ale nechtěla, s místními prý má dobré vztahy.
"V Jihlavě utrácejí přídavky po barech, jsou tam drogy a automaty. Tady je líp. Přídavky, které dostaneme, dáváme na jídlo, elektriku a oblečení. A večer je tady klid, díváme se na televizi. Bydlení by se ale mělo nějak vyřešit, jenže nikdo nemá zájem," dodává. Buňku si prý každou chvíli jezdí prohlížet nějací úředníci, nic se ale stále neděje.
Starosta kontaktoval kraj
Starosta Mirošova Ludvík Lang už se snažil jednat o řešení problému "buňky" na jihlavském magistrátu i krajském úřadu. Prohnilá stavba podle starosty nemá ani základy a stojí na panelech. Pozemek pod buňkou patří soukromému vlastníkovi.
"Na katastru to nikde zavedeno není. Je to problém. A kdyby to spadlo, nastane ještě další problém. Kontaktoval jsem kraj, probírali jsme to, ale je to zatím odloženo," poznamenal Lang.
Podle něj ale nejsou s obyvateli buňky v obci problémy. Horší je to s nájemníky v soukromém pronajatém domě, kteří se do Mirošova před časem přistěhovali.
Krajští radní probírali v dubnu zprávu o stavu romské komunity v kraji Vysočina za rok 2008. V ní je bydlení Romů v Mirošově popsáno jako špatné.
Českolipské sídliště Sever se změnilo v ghetto a je v žalostném stavu |
Z krajské zprávy vyplývá, že romská problematika na Vysočině se až do současné doby programově neřešila. Hejtmanství proto do roka vytvoří koncepci integrace romské komunity na Vysočině. Rovněž se začnou pravidelně scházet romští poradci z jednotlivých radnic.
Problematikou se na hejtmanství začal nově zabývat odbor sociálních věcí. "Případ Mirošov má za sebou dlouhodobější vývoj, na kterém se kraj nepodílel. My se v tuto chvíli s celou situací seznamujeme. Konkrétní řešení zatím není naplánováno," uvedl Jiří Bína, vedoucí oddělení sociálních služeb na hejtmanství.
| JINÉ LOKALITY CHUDOBY | ||
| Kolik zde žije obyvatel | sociálně vyloučení | Romové |
| Havlíčkův Brod | 67 | 50 |
| Chotěboř | 176 | 150 |
| Jaroměřice n. R. | 77 | 75 |
| Jihlava, Žižkova ul. | 1 500 | 900 |
| Jihlava, H. Kosov | 250 | 200 |
| Jihlava, Mlýnská | 67 | 50 |
| Kojatice | 79 | 75 |
| Telč | 79 | 75 |
| Třebíč, Zámostí | nezjištěno | 100 |
| Třebíč, U Pošty | 167 | 150 |
| Zdroj: ministerstvo práce a sociálních věcí (tzv. Gabalova analýza) | ||
