Odborníci prostředek zaměřili právě v Číhošti. Na místě stojí kamenný památník a altánek.
"Turistů po vyměření středu republiky přibylo. Krajský úřad navíc dělá projekt, podle něhož by tady měla být sto metrů vysoká rozhledna a vzdělávací centrum za peníze z evropských fondů," popsal číhošťský starosta Jiří Novák.
Místní už se smířili s tím, že se jich návštěvníci ptají i na události přelomu 40. a 50. let.
"Špatně se na to vzpomíná, když sem jezdili estébáci. Většinou se tenkrát všechno odehrávalo v noci," zavzpomíná muž žijící v blízkosti číhošťského kostela. Faráře Josefa Toufara, jehož umučili příslušníci StB, si dobře vybavuje.
"Za jeho působení se postavilo tohle oplocení okolo kostela," ukazuje pamětník, jenž si přál zůstat v anonymitě. Na paměť stavby visí na pilíři u vchodu pamětní deska s nápisem: Postavila láska farníků - 1948.
Páter Toufar také stačil za svého krátkého působení v Číhošti pořádat taneční kurzy pro mládež. Pozval tanečního mistra a ten vyučoval tanci a společenskému chování nejen mladé z Číhoště, ale i z několika dalších okolních obcí.
"Hospoda byla vždycky plná lidí. Měli jsme ho rádi, byl příjemný. Chodil i k lidem domů," popsal muž ze vsi.
Na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století byl tento pamětník na vojně. Pohyby křížku a následné represe ze strany komunistického režimu zažila jeho žena.
Když se zpráva o nenadálých pohybech oltářního kříže roznesla po okolí, mířily do obce proudy lidí z širokého okolí.
"Jenže estébáci obsadili křižovatky a už je sem pak nepouštěli," dodal muž, který dům v blízkosti kostela zdědil po svém příbuzném.
I po "černých" padesátých letech býval podle něj kostel plný lidí. V současnosti jich už chodí méně. "Teď zavítají do našeho kostela spíš starší, mladých tam moc nebývá," pověděl pamětník. Líbil se mu film In nomine patris, který byl fiktivní rekonstrukcí pozadí Číhošťského zázraku. Faráře Toufara v něm hrál Viktor Preiss. "Úplně podle pravdy to ale nebylo," dodal muž.
Kněz Toufar působil v Číhošti od roku 1948. Na třetí adventní neděli v roce 1949 se konala v místním kostele mše svatá. Páter Toufar při promluvě řekl: "Zde ve svatostánku je náš Spasitel."
Při těchto slovech se začal křížek v kostele pohybovat. Asi po trojím pohybu zůstal otočen ke kazatelně a nakloněn. Komunisté později Toufara obvinili, že vše zinscenoval. Kněz zemřel 25. února 1950 na následky krutého mučení ve věznici ve Valdicích.
Vít Tajovský, jenž býval želivským opatem, při soudním líčení svědčil, jak slyšel kněze Toufara z vězení volat: "Mě nebijte. Já jsem to neudělal."
