Z náměstí ve Žďáru nad Sázavou vyrazíte západním směrem po červené turistické značce. Záhy dorazíte na konec města a polní cesta vás povede nejprve podél železniční trati mířící k Havlíčkovu Brodu. Co nevidět se před vámi objeví několik rybníků, z nichž největší nese slibné jméno – Dívka. Vodní plocha by se však mohla nazývat i Labutím jezerem – poutník se zde totiž může často pokochat pohledem na balet těchto graciézních ptáků.
Asi po šesti kilometrech od Žďáru doputujeme do Hamrů nad Sázavou, od nichž nás bude hodný kus cesty provázet romantický kamenitý tok řeky Sázavy, který nás dovede v významné přírodní památce Rozštípená skála. Impozantní skalní útvar v nadmořské výšce 560 metrů je vyhledáván horolezci a tvoří jakousi kamennou bránu - podle některých domněnek prý mohl vzniknout při zemětřesení v srpnu roku 1328. Následkem otřesů půdy se podle spekulací některých geologů mohl skalní blok "rozštípnout".
Budeme sledovat červenou značku a projdeme skalním útvarem na náhorní plošinu. Před sebou spatříme osadu Šlakhamry, jejíž název vznikl z německého Schlaghammer - bušící hamr. Nad Šlakhamry dosáhneme magického místa – na mohutném stromu zvěstuje tabulka, že jsme došli na Konec světa.
Ve strážní budce "vycpaný celník" upozorní, že kdysi právě tudy vedla hranice mezi Čechami a Moravou. Scéna poněkud připomíná scénku z filmu Tři veteráni a člověk téměř očekává, že po něm celník bude požadovat "velblouda". Pozornější turisté možná nedaleko objeví hraniční kámen se dvěma vinařskými noži, který vyznačuje hranici dietrichštejnského panství Polná – Přibyslav.
Červená značka nás vede dále – a my určitě nesmíme minout tvarovou odbočku na vrchol Peperku! Peperek leží v nadmořské výšce 675 metrů a je přírodní památkou a návštěva určitě stojí za to! Název prý vznikl z německého Bergwerk-Berg. Vrchol Peperku tvoří mohutné suťové pole se skalním útvarem na samém vrcholu.
Literatura hovoří, že vrchol skrývá rytiny žehličky, klubka nití a nůžek. Když jsme se je snažili hledat poprvé, připadali jsme si ztraceni a naše počínání nám připadalo marné, jako hledat jehlu v kupce sena. Já však učiním výjimku a potlačím svou vrozenou potměšilost: rytiny najdete na samém vrcholovém kameni a petroglyf je zhotoven až zcela nahoře. Symboly zde patrně vytvořil krejčí, který se zde skrýval koncem třicetileté války. Na Peperku se kdysi těžilo stříbro a prý tu žil i zbožný poustevník Eremicola.
Z Peperku můžeme pokračovat krásnými lesy a svažující se cestou do Velké Losenice. U domu čp. 24 zjistíme z pamětní desky, že odtud pocházel rod Karla Havlíčka Borovského. Před domem čp. 44 najdeme velký smírčí kámen s vytesaným křížem a obrysem šavle. Podle pověstí připomíná kámen smrt švédského důstojníka, který zde byl za třicetileté války místními obyvateli zavražděn a oloupen o vojenskou pokladnu. A skutečně se při průzkumu prý pod kamenem nalezla důstojnická šavle.
Pokud zakončíme náš výlet ve Velké Losenici, můžeme odcestovat autobusem, obec má spoj se Žďárem a Přibyslaví. Na vlak do Sázavy to máme tři kilometry. Můžeme se ovšem i vrátit do Hamrů nad Sázavou, kudy vede trať Žďár – Havlíčkův Brod, a tedy má spojení i s Brnem a Prahou.
Mapa na cestu
Popisovaný výlet najdeme např. na mapě z edice Klubu českých turistů – Žďárské vrchy č. 48.
Literatura
Více o popisovaných smírčích kamenech se dovíte např. v knize Hynka Jurmana "Smírčí kameny na Vysočině". V této knize se i dočtete o zajímavých osudech poustevníka Eremnicoly.
Text: Jaroslav Monte Kvasnica, foto: Filip Chludil
