Karavan jsme si pořídili, když jsme na řece Loire ve Francii mrzli ve stanu. Samozřejmě, po pořízení takového staršího karavanu následovala cesta do Řecka- neočekávaně v době ramadánu. Autoput obležený mohamedány, tak jsme to vzali přes Jajce na jih. Tam byly ovšem ještě nezpevněné silnice, brody, kameny nám ten karavan vpředu omlátily, ale dojeli jsme.

Dnes, po 30 letech, už to dobrodružství tak neláká- i karavan musí přes zimu někde stát, kampingy velmi podražily, takže kdo nemá mnoho důchodu, postaví si ten už téměř nepojízdný karavan na nějaké vhodné místo a tráví tam svůj volný čas.

Já jsem to už předem očekával, našel jsem si opuštěnou samotu, lesní hospodářství, koupil a zgruntu renovoval. Po 20 letech je to ovšem zase out of date, ale pro mě ideální pobyt daleko od lidí, s výhledem na Šumavu, se zahrádkou a rybníčkem.

Výhoda je, že mám své okolí, své stromy, které jsem sázel a svoji domácnost, kde si žiji jako ve městě, ale uprostřed přírody.

Pro mnohé je to nepředstavitelné- na kampingu je pestrá společnost, stále něco nového, večer se tam griluje, popíjí a zkrátka kvete tam společenský život. Poustevníci jsou tam na špatném místě.

Konečně...to někdo taky u nás objevil! Nejlevnejší a nejlépe vybavene až standartně luxusni jsou anglicke karavany. A jen mirně ojete...skoro zadarmo!

Karavan u Berounky a v sezoně několik měsíců veget... To je prostě pohoda