Nový kraj potřeboval nové symboly. A právě znak byl jedním z největších oříšků. Dlouho se o něm diskutovalo.
Sporným bylo třetí ze čtyř polí znaku. Levé horní bylo už dopředu vyčleněno pro moravskou orlici. Pravé spodní zas patří českému lvu. Pravé horní pole zobrazuje červeného ježka, symbol krajské Jihlavy. Ale co bude v levém spodním poli?
Znak Kraje Vysočina.
Návrhů tenkrát bylo několik. Objevovaly se verze s květy brambor, pro něž je Vysočina typická. Jako kraj s nejvyšší nadmořskou výškou a obvykle bílou zimou se nabízela sněhová vločka. Další z návrhů zobrazovaly zelené kopce coby Českomoravskou vrchovinu, strom s hornickými symboly či návrší s pěticípou hvězdou.
V oficiální anketě zvítězila sněhová vločka, na iDNES.cz kvítky
Lidé se tu musí cítit jako doma. Musí si sami určit, který symbol bude kraj používat. Tak tenkrát mluvili politici. Záleželo jim na tom, aby obyvatelé k novému kraji, který vznikl jako do té doby nesourodý slepenec pěti okresů z původních tří krajů, získali vztah.
„Výsledky veřejné ankety na webových stránkách krajského úřadu budou mít váhu poradního hlasu při konečném výběru finální podoby,“ slibovala před patnácti lety tehdejší mluvčí kraje Radka Burketová.
V hlavní oficiální krajské anketě zvítězila s přesvědčivým náskokem sněhová vločka, získala tři čtvrtiny všech hlasů. V souběžné anketě na serveru iDNES.cz zase prvenství brala pětice bramborových kvítků.
Jenže nakonec bylo všechno úplně jinak. Názory veřejnosti nehrály roli vůbec žádnou. Do finále se dostala figura sněhové vločky, figura samostatné jeřabiny a vyobrazení zeleného návrší s jeřabinou nad ní. Mezi těmito třemi variantami vybírali zastupitelé na svém historicky šestém jednání, které se uskutečnilo v Bystřici nad Pernštejnem.
Se znakem se běžní obyvatelé kraje příliš často nesetkají
„Postupným hlasováním byla ve finále přijata plným počtem přítomných dodnes užívaná čistá varianta jeřabiny, respektive jedenácti jeřabin - plodů jeřábu ptačího, odolné rostliny z čeledi růžovitých pocházející z Evropy,“ popsala nyní mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.
„V případě Vysočiny patří k tradičním domácím dřevinám, nenáročným, odolným. Plody jeřábů jsou bohaté na vitamin C a pektin, jsou součástí potravy ptáků a neodmyslitelnou podzimní dekorací krajiny Vysočiny,“ objasnila její význam pro Vysočinu.
Pracovna hejtmana Jiřího Běhounka. Také zde návštěvy najdou znak Vysočiny. Kromě něho je tu i graficky stejně pojatý prapor.
Autorem návrhu znaku byl Miloslav Daněk z Pacovska.
Zastupitelé kraje 20. listopadu 2001 podobu znaku sice schválili, užívat se ale ještě nějaký čas nemohl. Nejprve bylo nutné požádat podvýbor pro heraldiku a vexilologii tehdejší Poslanecké sněmovny a poté i předsedu sněmovny o udělení znaku kraji.
Do současné doby Kraj Vysočina svůj znak používá k čistě oficiálním a slavnostním úkonům. „Dominuje sálu krajského zastupitelstva, stejně jako pracovně všech hejtmanů, je umístěn na budovách kraje a uvozuje složky všech důležitých dokumentů Kraje Vysočina,“ zmínila Svatošová.
Častěji než znak ovšem Vysočina využívá své logo. Tím je název Kraje Vysočina v modré barvě s originálním háčkem symbolizující dvě nejvyšší hory kraje. S ním se veřejnost setkává v běžném životě mnohem častěji.
