Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

První Husákova manželka byla z Vysočiny, Slováci o ní natočili dokument

  19:05aktualizováno  19:05
Ve slovenské produkci vznikl dokument o rodačce z Pacova na Pelhřimovsku Magdě Husákové-Lokvencové. Ta byla manželkou pozdějšího komunistického prezidenta Gustáva Husáka. Režisérka a herečka se později s politikem rozvedla a první dámou se tak nestala. Její předčasná smrt Husáka zasáhla.

V září roku 1947 přijel na návštěvu Bratislavy prezident Edvard Beneš s manželkou. Ta je na snímku zcela vpravo. Uprostřed v klobouku sedí Magda Lokvencová-Husáková a vedle ní je v brýlích její manžel Gustáv Husák, který šel necelé čtyři roky poté do vězení. | foto: ČTK

Slovenští filmaři natáčejí v těchto dnech seriál dokumentárních filmů o ženách, které se jako první prosadily ve svém oboru. V pilotním snímku cyklu nazvaném První se zaměřili na režisérku a herečku Magdu Husákovou-Lokvencovou.

Hrála například ve filmech Jánošík či Vlčie diery. Herecká práce však u ní nebyla dominantní. Byla zejména první divadelní režisérkou na Slovensku, která si vyzkoušela i televizní režii.

První dámou se nestala, s Husákem se rozvedla

První dámou Československa se ovšem nestala: S Husákem se rozvedla a zemřela několik let před tím, než se komunistický politik ujal prezidentského úřadu.

"Její život je plný smutných absurdit, ale zároveň obrazem toho, jak tato žena plná vášně pro divadlo dokázala navzdory nesmyslným zákazům žít svůj sen," uvedla režisérka Zuzana Liová. Pilotní dokument by se měl začít na Slovensku promítat ještě v zimě.

Husáková-Lokvencová se narodila v roce 1916 ve Spálené ulici 118, nedaleko náměstí v Pacově. Její matka hrála divadlo s ochotníky.

"Tady snad by bylo možné hledat pozdější zaujetí pro divadlo u její dcery," napsala historička Eliška Stejskalová, která životopis Husákovy ženy vložila do sbírky mapující významné osobnosti Pacovska.

Husáková byla příbuzná s pacovskou rodinou Hradeckých. Josef Hradecký měl ve městě mědikoveckou dílnu. Ta se postupně stala největším průmyslovým podnikem v Pacově. Vyráběl zařízení pro lihovary a pivovary.

Budoucí žena Husáka byla nejstarší ze tří sourozenců. Matka jim předčasně zemřela v pětatřiceti na tuberkulózu. Magdě bylo v té době osm let.

Otec dětí byl zemědělský specialista, který vykupoval na Slovensku pozemky pro armádu. Vedle toho studoval jazyky. Měl rád vážnou hudbu a výtvarné umění. Dětem se velmi věnoval.

Z Pacova se rodina přestěhovala do Motešic na Slovensku, kde otec vedl vojenský hřebčinec. Magda potkala Husáka na střední škole. Vzali se po několikaleté známosti v roce 1938.

Magda zpočátku studovala práva, zájem o divadlo ji však později přivedl na konzervatoř. Studium ukončila po válce.

Porod v Moskvě a návštěvy v Pacově

"Její muž byl jedním z předních aktérů Slovenského národního povstání. Když se v roce 1944 začala situace povstalců komplikovat, poslal Magdu s dalšími ženami letecky do Moskvy. Tam porodila syna Vladimíra," popsala Eliška Stejskalová. Když po válce Husákova politická kariéra stoupala, věnovala jeho žena svůj čas hlavně divadlu.

Gustáv Husák v listopadu 1949

Gustáv Husák v listopadu 1949, více než rok před svým zatčením. V té době mu byla manželkou Magda Lokvencová-Husáková z Pacova.

To už měla i druhého syna a s domácností jí pomáhala hospodyně. V roce 1946 se manželé Husákovi vydali i na návštěvu Pacova.

Slibně rozjetou divadelní kariéru Magdy zabrzdilo uvěznění jejího muže v padesátých letech. Husáková už měla v této době vztah se slovenským hercem Ctiborem Filčíkem, který začal ještě před uvězněním budoucího prezidenta. Filčík byl později druhým životním partnerem Lokvencové-Husákové.

S Gustávem Husákem se rozvedla na začátku šedesátých let. Později pracovala jako správkyně sbírek ve Slovenském národním muzeu. Založila divadelní odbor muzea, z něhož postupně vznikl Divadelní ústav. A postupně se vrátila i k původní režisérské práci, která byla hlavní náplní jejího života.

Mimo jiné pracovala také na bratislavské Nové scéně, kde režírovala třeba Radúze a Mahulenu či Loupežníka. Spolupracovala s rozhlasem i televizí.

Líbil se jí hrací strojek v muzeu

Do Pacova se vrátila ještě v roce 1963, kdy navštívila i místní muzeum. Mezi sbírkovými předměty ji zaujal hodinový hrací strojek.

O nahrávku jeho písniček pak požádala prostřednictvím ředitelství divadla. Tuto nahrávku chtěla použít pro inscenaci komedie Všechno naopak od slovenského klasika Jána Chalúpky.

"My zde ale z její pozůstalosti nemáme nic," podotkl Vlastimil Simota z pacovského muzea.

Magda Lokvencová-Husáková zemřela v lednu roku 1966 v necelých padesáti letech. "Byla to náhlá smrt. Ráno před zrcadlem upadla, stěžovala si na bolesti hlavy, ztratila vědomí. Převezli ji do nemocnice, kde tentýž večer zemřela," popsal Pavel Kosatík v knize Devět žen z Hradu.

Husáka její smrt zasáhla, přestože už nebyli manželé. Podle Kosatíka bývalé ženě a herci Filčíkovi nikdy neodpustil jejich vztah. U jejího hrobu se přesto prý několikrát zastavil.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Kraj Vysočina

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Takto bylo nutné přepravit v letošní zimě stator na servisní prohlídku z...
Pátý blok Dukovan ovlivní i obchvaty měst. Obří komponenty musí projet

Stát sepisuje seznam silnic, které bude nutné vybudovat kvůli dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Figuruje na něm i obchvat Třebíče, pro místní zatím jen...  celý článek

Střet osobního auta a vlaku na Znojemsku má tragické následky. Na místě zemřeli...
Dva dospělí zemřeli po střetu auta s vlakem, dívka bojuje o život

Tragická nehoda zastavila odpoledne provoz na trati v obci Olbramkostel na Znojemsku. Dva dospělí pasažéři z osobního auta, které vjelo před vlak, zemřeli na...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.