Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příběh malíře Muchy začal v Budišově. Poté, co se jeho matce zdál sen

  9:03aktualizováno  9:03
Štěstí přeje připraveným. To si na Vánoce roku 1894 musel určitě říct jistý český a na Vysočině mající kořeny malíř, toho času živořící v pařížském ateliéru se zchudlým malířem francouzským. Pánové se jmenovali Alfons Maria Mucha a Paul Gauguin. Ani jednoho snad ani není třeba zvlášť představovat.

Rodině maminky Alfonse Muchy patříval mlýn v budišovské místní části Kundelov. | foto: Karel Pavlíček

Čechovi se na Vánoce otevřely dveře do světa skoro bezbřehé slávy. Stačil jeden, vlastně trochu náhodou a narychlo přes noc vytvořený plakát pro divadelní hvězdu první velikosti Sarah Bernhardtovou. Dílko neslo název Gismonda, poutalo na obnovenou premiéru a slavné dámě učarovalo natolik, že Mucha získal šestiletý kontrakt na dobře honorovanou sérii plakátů.

To Francouz se brzy vydal zpět do milovaného Tichomoří, odkud se už nevrátil. Zemřel tam v ústraní roku 1903. Ale to je na jiné povídání.

Vraťme se k Čechovi. Jeho životní příběh se vlastně tak trochu začal psát už v Budišově na Třebíčsku. Odtud pocházela jeho maminka Amálie Malá. Tady si jako poměrně zralá žena - bylo jí sedmatřicet - vzala v kostele roku 1859 Ondřeje Muchu. V Ivančicích, kam se záhy po sňatku přestěhovali, se jim narodil syn Alfons. Psal se 24. červenec 1860.

Co je lepší než jedna sušenka? Sušenky dvě. A vznikla reklama

Letos tedy uplyne kulatých 155 let od narození muže, jenž vytvořil zcela osobitý styl a na samém konci 19. století byl tak populární jako o desítky let později Andy Warhol.

Proč se Kundelov jmenuje tak zvláštně

Řemeslo mlynářské patřilo do spojených cechů městečka Budišov, jež měly pečeť z roku 1573. Okolo roku 1762 se mluví o mlýnu, který patřil Jakubu Kundeliusovi. Po něm pak okolo roku 1797 Karlu Kundeliusovi. V roce 1799 Jáchym rytíř Stettenhofen prodal pozemky k postavení domu a po mlynáři Kundeliusovi byla osada nazvána Kundelovem. Roku 1822 se zde narodila manželům Malým dcera Amálie, v roce 1859 provdaná Muchová.

Zdroj: web Budišova

A který zřejmě jako první na světě využil v reklamě hvězdnou tvář pro propagaci výrobku. To když Sarah Bernhardtová z jeho kresby spotřebitelům sdělila, že to jediné, co má raději než jednu sušenku, jsou dvě sušenky oné propagované značky.

Rodný dům Muchovy matky Amálie dodnes stojí. Je to starý mlýn, zrekonstruovaný na penzion.

„Jsme v Budišově samozřejmě náležitě hrdí na to, že odtud pocházela Amálie Muchová, rozená Malá, tedy maminka Alfonse Muchy. Její rodině patříval mlýn v místní části zvané Kundelov,“ prozradil budišovský starosta Petr Piňos.

Matka toužila číst knihy, vidět vzácné obrazy a poznat svět

I pro Muchovu vnučku Jarmilu Mucha Plockovou je Budišov svým způsobem zajímavý. „Chystáme se v rodině více zapracovat na tvorbě rodokmenu. To znamená, že budeme chtít postihnout ta místa, kde předci našeho dědečka v minulosti působili,“ podotkla.

V budišovském zpravodaji před časem otiskli úryvek z knížky Jiřího Muchy (otce Jarmily Mucha Plockové) o jeho otci Alfonsi Muchovi. Úryvek se týkal právě Amálie.

„Umělecké nadání zdědil můj otec - pokud se vůbec dědí - po své matce. Narodila se 5. srpna 1822 v malé vesničce zvané Budišov nedaleko Třebíče. Její otec byl mlynář. Amálie prý byla krásná, modrých očí a černých vlasů a po své matce, rozené Ratkowské, mlynářově dceři z Omic, polské krve. Byla zbožná, jemného chování, mnoho četla a odmítala místní nápadníky. Toužila poznat velký svět, číst knihy a vidět vzácné obrazy.“

Ujmi se sirotků, řekl jí sen. Tak se vdala a stala se matkou

Ve Vídni žili příbuzní rodiny Ratkowských, kteří Amálii pozvali a zaopatřili jí místo vychovatelky v šlechtické rodině. Když svěřené děti dorostly, rozhodovala se, zda se má vrátit domů, nebo přijmout nové místo.

A tehdy prý měla jedné noci sen. „Zjevil se jí anděl a řekl: Ujmi se nebohých sirotků! Podivila se zvláštnímu snu, ale ráno ležel na jejím nočním stolku dopis od jakési příbuzné z Moravy. Psala jí, že by byl čas, aby pomýšlela na vdávání, a že ví o hezkém a hodném muži v Ivančicích, jehož tři malé děti by potřebovaly matku,“ uvádí se v úryvku z knížky Jiřího Muchy.

Onen muž se jmenoval Ondřej Mucha, měl nějaká pole a vinice a nadto byl soudním zaměstnancem. „Setkali se v Brně a poměrně brzy byla v budišovském kostele svatba.“

V Budišově Mucha přenocoval už jako světově známý umělec

Byl se Alfons Mucha někdy v Budišově podívat? Těžko říct, zda už jako malý, prarodiče se údajně poměrně záhy stěhovali taky do Ivančic. Každopádně určitě tam zajel, a dokonce přespal v roce 1936. Tehdy už jako dávno světově proslulý umělec.

Je o tom zápis v budišovské kronice. Stojí tam, že Mucha přijel 31. července. Kronikář ho nazval slovutným malířem a mistrem. Doplnil, že Mucha, který žije v Paříži, pobyl u faráře Augustina Kratochvíla.

„Dlel tu, aby se dozvěděl o datech narození své matky,“ píše se v kronice o umělci. A je tam i zmínka, že mamince Amálii šli při narození v roce 1822 za kmotry manželé Buršíkovi z Kamenné, vesnice nedaleko Budišova.

Kolo prastarého mlýna u Budišova se přestalo točit roku 1914. Srdce Alfonse Muchy dotlouklo tři roky po výletu do Budišova, 14. července 1939. Pár dní před narozeninami. Po výslechu na gestapu.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rekonstrukce hradu Roštejn, který se nachází mezi Telčí a Třeští na Jihlavsku,...
Na Roštejně vystaví kostěnou kostku a vyženou dřevomorku

Projít si jednu prohlídkovou trasu hradu dvakrát? A za cenu jednoho vstupného? Právě to je nyní možné na loveckém hradu Roštejn nedaleko Telče. Neskrývá se...  celý článek

Lukáš Fous zpočátku nebyl žádným velkým filmovým fanouškem, jenže pak se dostal...
Spontánní nápad na letní promítání v Jihlavě narazil, nestihl razítko

Hradební parkán u Brány Matky Boží v Jihlavě je přes léto otevřený veřejnosti. Když tam ale chtěli lidé z kina Dukla promítat v srpnu po setmění zdarma filmy...  celý článek

Ilustrační snímek
Hrozilo, že most spadne. Nečekaně tak zavřel hlavní tah u Ždírce

Nepříjemné překvapení si Ředitelství silnic a dálnic nachystalo řidičům, kteří pro své cesty využívají hlavní silniční tepnu číslo 34 u Ždírce nad Doubravou....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.