Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Manželé chovají flekaté indiánské koně. Přivedla je k tomu dětská kniha

  8:41aktualizováno  8:41
Dunění kopyt jako z amerických prérií se každý den ozývá u ranče v Lažínkách poblíž Moravských Budějovic. Manželé Zikmundovi tam chovají stádo koní indiánského plemene appaloosa. Všech zhruba sedmdesát zvířat, o něž se starají, je čistokrevného původu.

Na pozemcích u statku v Lažínkách u Moravských Budějovic mají Zikmundovi na téměř sedmdesát appaloose. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Manželé, kteří svůj ranč pojmenovali právě po tomto ušlechtilém plemeni, se současně pyšní tím, že jsou největším areálem svého druhu v Evropě. Je otevřený i pro veřejnost, pořádá akce jako například sraz veteránů nebo farmářské slavnosti. Nabízí rovněž vyjížďky na koních.

Myšlenka na chov těchto koní přitom vznikla náhodou. „Naši dva synové jako malí zbožňovali knihy o indiánech. Na Vánoce dostali knížku s touto tematikou, kde se psalo o skvrnité appaloose. Upoutala jejich pozornost,“ vysvětlila Vlaďka Zikmundová.

„A manžel shodou okolností cestoval do Států a tam se dostal k chovatelce, která se appaloosami zabývala. S její pomocí jsme vybrali koně, zorganizoval se prodej a převoz prvních jedinců sem k nám,“ dodala. Na první dotazy odpovídal její manžel Josef Zikmund.

Kdy jste začali s chovem koní?
V roce 1992 jsme si řekli, že se chceme věnovat koním. O dva roky později jsme koupili čtyři české teplokrevníky a amerického klusáka. A v roce 1995 skokově přešli na plemeno appaloosa.

Co vás přivedlo k appaloose?
Kromě té zmiňované knihy i to, že appaloosy byly všude podávány jako mimořádně přátelské a chytré plemeno. Hlavně nám učarovala povaha těchto koní, kteří byli vyšlechtění ve Spojených státech.

Fotogalerie

V čem jsou appaloosy jiné než ostatní koně?
Zikmund: Například ve zbarvení bělma očí, které mají jako člověk. Jiná je i pigmentace okolí očí a nozder. Někteří koně mají pruhovaná kopyta. Dalším znakem je mimořádná odolnost. Není nutné tyto koně kovat, pokud s nimi nejezdíte do nepříznivého terénu. Takže my je nekováme.
Zikmundová: Tito koně mají pestrobarevnou srst, během života se vybarvují. Narodí se třeba s výraznými hnědými nebo černými skvrnami na bílém základě. Na zimu pak mají dlouhé chlupy jako medvědi (úsměv) a na jaře ji ztrácí vyčesáním. Na jaře se také mohou objevit nové skvrny či zvýraznění. Appaloosy jsou také koně více naklonění člověku než třeba čeští teplokrevníci. Ty jsme měli chvilku, ale z nich mám velký respekt. Mezi ně bych do stáda a boxu nešla. Indiánští koně jsou něco jiného.

Mají appaloosy specifikum i v chování mezi sebou?
Zikmundová: Fungují jako rodinné klany. Rodina drží pohromadě. Nestane se, že by hříbě, kterých mimochodem bývá víc, třeba předloni jsme jich měli dvaadvacet, matku ve stádě nepoznalo a třeba se šlo napít k jiné klisně.

Jaké máte podmínky pro chov?
Zikmund: Máme dvacet hektarů oplocených pastvin pro koně. Ti jsou u nás celodenně venku. Při nepřízni počasí se ale mají možnost jít schovat.
Zikmundová: V jedné ohradě je celé stádo klisen, v další jsou pohromadě hřebci a valaši a v jiné pak plemeníci. Ti jsou úplně zvlášť a mají každý „svoje“, protože mezi nimi je veliká řevnivost.

Proč máte koně venku?
Zikmund: Není to pro ně přirozené schovávat se do nějakého boxu, haly či stáje. Oni, když je déšť, udělají kruh. Vytvoří skupinu a v ní se schovávají třeba mláďata. Takhle to v přírodě funguje. Takto přirozený chov máme deset let.

Mají vaše koně indiánská jména?
Zikmundová: Naši koně je mají všichni. Dají jim je v Americe, kde si je necháváme pojmenovat a máme je tam zapsané v plemenných knihách. Indiánská jména jsou na zapamatování často obtížná, takže koním dáváme i naše jména. Třeba Princes. A někdy si vytáhneme jen část amerického jména.

Čím se hlavně zabýváte?
Zikmund: Jsme chovná stáj, která se věnuje hlavně chovu a prodeji koní. Dalšími oblastmi jsou agroturistika a ježdění pro zájemce. Lidé u nás mohou vyrazit třeba na hodinovou nebo dvouhodinovou vyjížďku, samozřejmě s doprovodem. Záleží i na jejich pokročilosti.

Appaloosa Ranč

Ranč byl založen v roce 1995. Tehdy Josef Zikmund odcestoval do USA nakoupit koně plemene appaloosa, do té doby v Česku téměř neznámého. Větší část původního stáda pochází od chovatelky z Oregonu na severozápadě USA, která se 25 let zabývala chovem původních appaloos. Vlastnila potomky nejlepších krevních linií hřebců a byla ochotná je prodat.

Je zájem o jízdu na appaloose?
Zikmund: O westernové ježdění je čím dál větší zájem. U nás i v ostatních zemích. Nahrává tomu sympatická velikost appaloos, které jsou zhruba o 20 centimetrů nižší než třeba již zmiňovaní čeští teplokrevníci. A také je výhodou, že jsou maximálně pohodoví.

Každý váš kůň má průkaz?
Zikmundová: Rodné listy pro hříbata nám vystavují v Moscow ve státě Idaho. Tam se hlásí každá změna jako připouštění nebo prodej koně. Nemáme tady žádného „druhořadého“ koně bez papíru.

Zájemcům v Česku stačí doklad v cizí řeči?
Zikmundová: Českým chovatelům americké papíry nestačí, museli jsme všechny koně registrovat i v Česku.

Kde všude mají vaše koně?
Zikmundová: Většina koní zůstává v Česku. Někteří šli na Slovensko, do Německa, Rakouska. Rozjednaný máme prodej do Švýcarska.

Za jakou částku se u vás prodává appaloosa?
Zikmundová: Záleží, jestli je to hřebec, valach či klisna. Ta je jako nositelka dalšího života dražší. Posuzuje se rovněž stáří, vybarvení... Appaloosu můžete koupit za 70 tisíc, ale třeba i 200 tisíc korun, je to různé. Ale ten kůň má historii, je výjimečný. Pak konkurujte nabídkám koní za pět tisíc.

Jak to jde?
Zikmundová: Lidé si třeba řeknou, že dcerka má ráda koně, že jí ho koupí. Proč by kupovali za sto tisíc korun, když můžou vzít za pět? Ale, že ten levný kůň třeba je nevyrovnaný, kouše, kope, je zlý, to pro ně v tu chvíli není rozhodující jako cena. Sem většinou přijedou tací zájemci (a není to záležitost zbohatlíků), co o plemeni něco ví a touží mít koně „kamaráda“.

Opravdu se dnes dá sehnat kůň za pět tisíc korun?
Zikmundová: I za tři tisíce. Úroveň chovu tak klesla, že chovatelé připouští různá plemena a koně prodávají bez dokladů. Spousta lidí se na tu cenu nachytá, ale takoví koně nemají kvalitu. Křížením různých ras a charakterů nevznikají moc dobří koně. Naší prioritou je zachovat čistotu chovu. Naši koně mají sto procent podílu indiánské krve. Máme svoje plemeníky, se kterými nepříbuzně křížíme. A to pouze appaloosu s appaloosou. Někteří chovatelé přitom dají dokupy plemena appaloosa a quarter horse, český teplokrevník a další. To my nechceme. Zakládáme si na tom, že náš chov je čistý.

Co na křížení plemen říkáte?

Zikmundová: Nelíbí se mi to, je to degradace. I když třeba v Americe se běžně kříží třeba appaloosy s quartery. Ale začínají zjišťovat, že tím nelze dosáhnout lepší povahy, výkonnosti, a vrací se k čistému chovu. Zjistili, že appaloosa je sama o sobě dobrý kůň, křížení není třeba.

Nyní chováte kolik appaloos?
Zikmundová: Mezi šedesáti a sedmdesáti.

Žijete v Lažínkách odjakživa?
Zikmundová: Bydleli jsme v Moravských Budějovicích, kde jsme koupili nemovitost. Každý totiž pocházíme odjinud. Šest let pak bydlíme v Lažínkách v domě, místo něhož kdysi bývala stodola a místo zahrady skládka. Tehdy jsme to koupili od známého bez rozmyslu, v roce 1992. Vznikl první výběh, začali jsme kupovat další pozemky, oplocovat a budovat stavby, co vidíte.

Dá se zvládat tolik koní jenom ve dvou?
Zikmundová: Chodí nám pomáhat šest holek z okolí. Takhle se to dá.

Chovem koní se živíte?
Zikmundová: Koně máme jako hobby, zdaleka nás to neživí.

To je poměrně drahé hobby...
Zikmundová: Samozřejmě investice jsou pořád. Ale my máme také firmu, specializujeme se na kovovýrobu. Máme zaměstnance a zatím fungujeme, aniž bychom tam museli docházet. Takže se věnujeme jen koním.

Jaké máte plány do budoucna?
Zikmundová: Příští rok tu bude indiánská vesnice a deset týpí. Jednu stáj předěláme na penzion a zázemí pro indiánský tábor, který bychom chtěli pořádat. Naším cílem je soustředit se i na rodiny s dětmi, tělesné, fyzicky postižené a seniory. Aby si tu lidé odpočinuli.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na vietnamskou večerku nedají ve Velkém Beranově dopustit. Otevřeno je takřka...
Vysočina pošle peníze pro vesnické prodejny, dostane se i na Vietnamce

I k vietnamským obchodníkům na vesnicích by se mohly dostat peníze od Kraje Vysočina, jimiž už brzy podpoří malé prodejny na venkově. O tom, jakým způsobem...  celý článek

Vedení novoměstské radnice společně s Naděždou Blažíčkovou Horovou odhalilo ve...
Z malíře pokojů se stal profesorem umění. Blažíčka hnal talent i píle

Připomínku svého nejslavnějšího rodáka odhalili ve Slavkovicích. Uznávaný malíř Oldřich Blažíček se ve vesnici, která je místní částí Nového Města na Moravě,...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Řidička narazila do auta a ujela, pak nadýchala skoro pět promile

Bezmála pět promile alkoholu v dechu měla řidička, která v pátek večer bourala ve Žďáru nad Sázavou. Od drobné nehody ujela, o pár ulic dál však zastavila a z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.