Marta Mastná provádí historickým mlýnem.

Marta Mastná provádí historickým mlýnem. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Potomci rodu mlynářů v prastarém mlýně otevřeli muzeum

  • 3
Dašov u Štěměch je malebným koutem Třebíčska mimo frekventované trasy. Majitelé starého mlýna, manželé Mastní, tam dvacet let odstraňovali staré nánosy, až se jim podařilo obnovit interiéry. Dnes je uvnitř muzeum.

Mlýn leží v hlubokých lesích za vsí Štěměchy. Majitelka mlýna Marta Mastná s rodinou a přáteli odstranila prastaré nánosy až na samou dřeň. Dnes vítá příchozí a nechává je nahlédnout do světa, ve kterém se zastavil čas na počátku druhé světové války.

Kdo čeká muzeum s vitrínami a popisné cedulky, bude překvapen. Majitelka má připravený poutavý výklad, ve kterém se snoubí řada historických souvislostí s velkým množstvím technických názvů, které současníkovi vyloudí úsměv na rtech. Slova jako pemrlice už vymizela z běžné mluvy.

Občas si připadali jako archeologové

Mlýn tu byl už v dobách Karla IV. a předci Marty Mastné tu prokazatelně mleli mouku od roku 1730.

Historický mlýn

Mlýn existoval už v dobách Karla IV. Předci Marty Mastné tu prokazatelně mleli mouku od roku 1730. Návštěvníci se můžou dotknout staletých dřevěných barokních sloupů, prohlédnout si sbírku pytlů z celého světa, stojí tu i přehlídka skleněných pivních lahví z pivovarů ze širokého okolí.

Návštěvníci se můžou dotknout staletých dřevěných barokních sloupů, prohlédnout si sbírku pytlů z celého světa, stojí tu i přehlídka skleněných pivních lahví z pivovarů ze širokého okolí. Zůstaly nastřádané po mlynářích, kteří v horku a prašnu zaháněli při těžké a nebezpečné dřině žízeň.

Kreativitu a vynalézavost předků dokladuje třeba válec, který jednoduchým způsobem odděloval zrnka obilí od plevele. Nechybí ani letité vybavení domácnosti jako kdysi mimořádně ceněná pračka kývačka, předchůdkyně tatramatky, která stála tolik co kráva.

"Od dětství jsem věděla, že se v tomhle několikapatrovém křídle kdysi mlela mouka. Mlýn to ale nepřipomínalo ani zdaleka. Celé to tu bylo po stropy zarovnané odloženými věcmi, mezi nimi byly jen úzké pěšinky. Když jsme začínali třídit a prozkoumávat, občas jsem si připadala jako archeolog, který odkryl poslední vrstvu a našel dávný poklad," vzpomíná majitelka.

K mlýnu se váže i smutný příběh

Příběhy mlynářů, které postupně dohledala v archivech a objevených denících, kopírují kontext doby, ve které žili.

Asi nejdojímavější je ten poslední z roku 1940, než mlýn zaplombovali Němci. Mladý syn, který měl hospodářství převzít, se zakoukal do "nevhodné" dívky. Mamince i strýci musel slíbit a podepsat, že si ji nevezme. Dvojice tvrdý nátlak rodiny neunesla a společně spáchala sebevraždu.

Marta Mastná ve mlýně strávila dětství, o kterém hovoří jako o tom nejkrásnějším, jaké lze mít. "Milovala jsem to tu a časem mi docvaklo, že zde chci žít nastálo. A tak jsem přesvědčila manžela a přestěhovali jsme se z Třebíče. Teď už nám chybí jen nainstalovat opravdové vodní kolo a mlýn je kompletní. Téměř jsme to stihli ke stoletému výročí poslední rozsáhlé rekonstrukce, která byla podle záznamů v nalezených denících v roce 1911," říká Mastná.

Vodní kolo o průměru přes čtyři a půl metru vyrábí šikovný sekerník od Sedlčan. Slavnostní spuštění do provozu má být v těchto dnech.

Rozhledna nad mlýnem

Dašovský mlýn je přístupný po domluvě celoročně, nejvhodnější je pondělí až čtvrtek, kontakt je na adrese www.mastna.com.

Výjimečný status odlehlého místa Dašov ale brzy zřejmě ztratí, majitelé mlýna jsou s tím smíření. Na nedalekém nejvyšším kopci Třebíčska, 711 metrů vysoké Mařence, totiž vyrůstá rozhledna, ze které bude při dobrém počasí vidět až do Rakouska. Má být hotová koncem prázdnin.

Mimochodem - kopec Mařenka podle legendy patrně dostal jméno po mlynářovic dcerce Marianně z dašovského mlýna, kterou ve středověku oloupili a zabili loupežníci. U Štěměch pak její otec umístil smírčí kámen, je tam v poli u cesty dodnes. Má nápis Marianna 1689.