Co byste o nové knize řekl čtenářům, kteří zde v Havlíčkově Brodě nebyli a přemýšlejí, zda si ji koupit?
V té knížce jsou čtyři filmové povídky. Tři jsou ze známých filmů Obecná škola, Kolja a Vratné lahve a ten čtvrtý, to je ještě nezfilmovaný příběh s názvem Po strništi bos.
Co bude právě s tím čtvrtým nezfilmovaným příběhem?
Na ten se můj syn Jan teprve chystá.
Pro koho je vaše nová knížka určená?
Pro toho, kdo má tyhle filmy rád a zajímá ho, jak vypadal jejich literární předobraz, než byly natočeny. Takže tam jsou i scény, jež natočeny nebyly. A i to může být zajímavé.
V knize samozřejmě vystupují i takové postavy jako ruský hoch Kolja, učitel Hnízdo nebo bývalý kantor Tkaloun z Vratných lahví. Setkáváte se dál s postavami, které byly vaší inspirací pro natočení filmu?
Například s pánem, co hrál ve Vratných lahvích, se setkávám denně, protože jsem to já ta předloha. Jinak jsou ty postavy mladší než já. Já bohužel už se jim „ztrácím“.
Jak poznáte, že příběh, který vás napadl a napíšete ho, je „filmový“? Říkáte si třeba: „Jo, tohle bude na plátně kin fajn“?
Já o tom tak nepřemýšlím. Já o tom přemýšlím spíš tak, jestli je to příběh. A když to je příběh, tak se dá zfilmovat. Já nemám to obrazové vidění, jako třeba má můj syn Honza jako režisér. To já ani moc nepotřebuju. A tím víc mě pak ten film překvapí, protože je několikrát obrazově bohatší než moje fantazie.
Co teď po vydání Filmových příběhů plánujete dál?
Až vám bude tolik, co mně, tak už moc plánovat nebudete. Budete rád, že jste na světě. Ale já mám určité povinnosti - třeba Divadlo Járy Cimrmana oslaví příští sezonu 50 let činnosti, tak chystáme knížku o tom. Jmenovat se bude Půlstoletí s Cimrmanem.
Nyní máte za sebou zhruba dvouhodinovou autogramiádu. Co říkáte na to, jaké sem přišly davy mladších i starších čtenářů a čtenářek?
Já jsem tady skoro každý rok a tak jsem si říkal, jestlipak letos zase bude taková fronta na autogram jako minule. A spadl mi kámen ze srdce, že byla dlouhá.
