Navrhli například vyhlídku na starém komíně firmy Satt na Libušíně, úpravy atria za obchodními domy nebo lávku přes Pilskou nádrž, kopírující starou zemskou hranici. A jak by se vám zamlouvaly terasy v nejstarší části města nebo městské a říční lázně v parku na Farských humnech?
Koncept Městské zásahy se poprvé uskutečnil před devíti roky v Bratislavě, postupně se připojilo třináct měst, v Česku například Praha, Brno nebo Zlín. Ve Žďáře jej zorganizovali aktivisté z iniciativy Žijeme Žďárem ve svém projektu Živé proStory.
Nejdřív přišli občané města s více než padesáti náměty, na která místa se zaměřit. Pak se pustili do práce architekti, z jejichž návrhů vznikla i putovní výstava, jež tvoří i část publikace Vize ZR 2050, pokřtěné před pár dny.
„Princip je jednoduchý. Architekti si vyberou místo, ke kterému se chtějí vyjádřit, a zpracují návrh proměny. Bez nároku na honorář nebo požadavku na realizaci,“ vysvětluje architekt města Žďár Zbyněk Ryška. Zapojil se i on sám, pohrál si s návrhem tří městských teras – u Moučkova domu, budovy Regionálního muzea a knihovny.
Hodně nezvykle vypadá pěší lávka přes Pilskou nádrž. Spojila by cyklostezku v místě, kde se téměř dotýká vodní plochy a zároveň silnice do Polničky s druhou stranou na Hynkovci. Kopírovala by historickou hranici Čech a Moravy, která tudy prochází.
„Umístění lávky vytváří možnost propojení turistických tras v okolí vodní nádrže. Lávka je dlouhá 220 metrů a umožňuje přímý přechod ze břehu na břeh. Je navržena jako subtilní konstrukce zapadající do okolní krajiny, tvoří ji 220 sloupků a pochozí prkenné molo,“ popsali svůj návrh Vít Šimek, Darina Bartková a Martina Kubešová z H3T architekti.
Ještě odvážněji působí stezka v oblacích na nevyužívaném komínu kotelny Sattu. Architekt Jiří Vítek by z ní udělal stezku podobnou atrakcím na Lipně nebo Dolní Moravě. Jen by nebyla ze dřeva, ale z oceli. „Aktivace brownfieldu mírnou lávkou – rozhlednou, kterou mohou použít nejen chodci, ale i invalidé a kočárky. Prostorová struktura, vyrobená ve Žďáru, může být manifestem města. Rozhledna přitáhne obyvatele sídliště a nabídne nové neobvyklé pohledy na městskou krajinu,“ uvedl autor.
Místo Lva dvě „Lvíčata“
Jiří Vítek navrhl také úpravu úvozové cesty od Klafaru k Mamlasovi, která jde po středověké Libické stezce. Po výstavbě sídliště si stezka říká o další zásahy. „Před stovkami let to byla nejvýznamnější obchodní stezka, dnes jde o zapomenutou pěšinu, hojně užívanou pro spojení města a krajiny. V zimě je plná běžkařů, přes rok oblíbeným místem pejskařů, turistů a hipsterů,“ míní architekt, který navrhl zaústění stezky do nové zástavby sídliště Klafar.
„Zrovna tento návrh byl zařazen mezi šestici projektů v participativním rozpočtu města,“ upozorňuje Jan Šedo z týmu Živé proStory. Pokud jej vyberou občané v listopadovém hlasování, bude zařazen už do rozpočtu pro rok 2017.
Zapadnout nemusí ani úpravy atria za obchodními domy. S revitalizací této části počítá radnice v příštích letech při postupné rekonstrukci širšího centra. V Městských zásazích se na atrium zaměřil Igor Šimon z Igloo Architekti.
„Piazzettu u náměstí upravujeme na místo pro setkávání, s možností odpočinku v centru města, nákupů a podobně. Jedná se o prostor s velkým potenciálem – je tu přímá vazba na hlavní náměstí, komerční parter a Relaxační centrum. Prochází zde také intenzivně využívaná pěší osa,“ popsali na svém facebookovém profilu Igloo Architekti.
Štěpán Matějka si pohrál s Bílým lvem. Někdejší známý hotel dlouho chátral a před dvěma roky jej majitel nechal zbourat. Pozemek však zatím leží ladem. „Jeden čas bylo v plánu místo Bílého lva postavit podnikatelský inkubátor, jehož investice byla ale vázána na dotace. Možná ale lepší než čekat, až se objeví nějaká vhodná dotace, a stavět dům, jehož funkční využití může být dost diskutabilní, je rozdělit pozemek na dva a umožnit i menším investorům postavit zde sice dva menší, ale zato normální městské domy s obchodním přízemím a bydlením,“ navrhuje Matějka.
Kniha Vize ZR 2050 shrnuje také další aktivity festivalu Živé proStory, jako studentské workshopy nebo nápady dětí.
