"Je to pro nás nepřijatelné," komentoval návrh, aby nedaleko jeho bydliště v Radkovicích u Budče stály dva 150 metrů vysoké sloupy s vrtulemi, Pavel Kessner ze sdružení Krajina kolem Želetavky.
Více než pětistovka lidí z okolních vesnic včetně starostů, kteří se také podepsali pod petici, má stejné výhrady, které už tradičně zaznívají od odpůrců tohoto způsobu získávání energie - tedy především zvuk, který vydávají točící se lopatky větrníků.
"Kromě hluku, který může mít devastující vliv na lidský organismus, je to vliv na okolní přírodu. Tady na Jemnicku se vyskytují vzácní netopýři, přelétají tudy orli mořští, hnízdí tu čápi černí, skřivani a křepelky. A jak by to narušilo estetiku krajiny, to si ani nechci představit. Vždyť by na tu louku už nikdo nechodil. Zvířata ani lidi," vyjmenoval Kessner.
Vybudování elektráren by obci přineslo statisíce
O plánu zbudovat větrnou elektrárnu se on a jeho kolegové dozvěděli náhodou z novin. "Dost nás to zděsilo, protože lokalita, o které se mluvilo, je obyvatelům Radkovic mnohem blíž než obyvatelům Lomů. Přitom nás, tedy obyvatel obcí Radkovic, Budče, Budkova nebo Knínic, se nikdo neptal," řekl Kessner, který jednání považuje za nefér.
Starosta Lomů Miroslav Kopeček by naopak jako nefér jednání považoval, kdyby dnes, čtyři roky potom, co spolu s většinou dalších zastupitelů rozhodl projekt investora přijmout, od smlouvy pod tlakem petice cukl.
"Jsem přesvědčený, že pro obec je tato elektrárna po všech stránkách přínosná. Je to energie bez emisí, kterou propagují v západní Evropě. Hluk dělá určitě menší než motor auta. Za každý z větrníků dostane obec 250 tisíc korun a z vyrobené elektřiny budeme mít zisk mezi 60 až 100 tisíci ročně," říká své argumenty starosta obce se 130 obyvateli, který přitom myslí třeba na vybudování kanalizace.
Kraj k elektrárnám vstřícný není
Kdyby se teď starosta rozhodl od smlouvy odstoupit, nejen že by obec nezískala žádné výhody včetně peněz do rozpočtu, ale pravděpodobně by musela uhradit statisíce, které už firma do projektu investovala. Pokud investor dostane stavební povolení, je Kopeček ochoten k postavení větrné elektrárny poskytnout obci za odhadní cenu dokonce vlastní pozemek.
Projekt nyní posuzuje kraj. "Záměr prošel u nás zjišťovacím řízením vlivů na životní prostředí. Oznamovatel musí nyní předložit dokumentaci EIA," informoval o stavu schvalování vedoucí odboru životního prostředí Jan Joneš.
Vedení kraje ale k budování větrných elektráren příliš vstřícné není. V posledních letech kraj nepovolil větrníky u Stonařova, u Moravských Budějovic ani u Velké Bíteše. Zatím poslední, tedy sedmou větrnou elektrárnu na Vysočině si ve svém katastru nechala zbudovat obec Kámen na Havlíčkobrodsku. V tomto případě bez protestů.
