Když přijde v jihlavském zastupitelstvu řeč na to, že je potřeba něco udělat s Horáckým zimním stadionem, má debata v posledních letech pokaždé stejný scénář:
Udělejme rekonstrukci haly.
Ne, než opravovat starý je lepší stavět nový „zimák“. A pokud možno na jiném místě někde za městem. Na to ale nemáme pozemky, navíc to bude drahé.
Dobrá. Zvažme všechny varianty a příště si řekneme.
Podle podobných not se vedla debata i tento týden, kdy měli zastupitelé rozhodnout o tom, že se začne na místě současného zimního stadionu v roce 2019 stavět nový. První krok k investici, která by i s daní podle hrubých odhadů měla vyjít na necelou miliardu korun, podporu ale nezískal. O jeden hlas.
Pro byli všichni zástupci radniční koalice kromě Arifa Salichova a Matěje Koláře. Karolína Koubová (všichni Fórum Jihlava) a Vratislav Výborný (ČSSD) při hlasování chyběli. Představitelé opozice se buď zdrželi hlasování, či byli proti.
„Vrátit k zimáku se tak můžeme až na dalším jednání v červnu,“ povzdechl si po hlasování primátor města Rudolf Chloupek (ČSSD).
Budoucnost haly, jejíž životnost vyprší v roce 2019, je tak i nadále nejasná. Možné cesty jsou tři.
1 Nový zimní stadion na stejném místě
Postup, který momentálně prosazuje větší část vedení jihlavské radnice, počítá s vypsáním architektonické soutěže. Její vítěz vytvoří projekt na stavbu nového zimního stadionu na stávajícím místě. Stavba by podle tohoto scénáře začala v roce 2019 a potrvá 24 měsíců.
Chyběl jediný hlasKdyby náměstek primátora Vratislav Výborný (ČSSD) nebyl tento týden na pracovní cestě v Číně, harmonogram stavby nového Horáckého zimního stadionu by nejspíš dostal zelenou. Ke schválení totiž chyběl jediný hlas. „O vítězství o jeden hlas bych nestál. Taková investice si zaslouží větší podporu,“ vzkázal z Asie Výborný. Pokud se do příštího hlasování nezmění konstelace, je velmi pravděpodobné, že by plán mohl projít. Jenže to ještě neznamená, že má Horácký zimní stadion vyhráno. Zatím se totiž schvaloval postup přípravy a peníze na architektonickou soutěž a projektovou dokumentaci. Rozhodování o samotné investici, která je nyní předběžně vyčíslena na 750 milionů korun bez DPH, je zatím stále ještě daleko. |
Největším úskalím tohoto plánu je cena. Ta podle velmi předběžných propočtů vychází zhruba na 750 milionů korun bez daně. S ní činí již zmiňovanou necelou miliardu. Tu by navíc z velké části musela Jihlava zaplatit sama ze svých peněz, získání evropských dotací, jako se to podařilo například u vedlejší tréninkové haly, je prakticky nereálné.
„Takto navržený projekt má devastační efekt na finance města. Nikdo neřekl, jaké budou náklady na provoz, jaké budou odpisy. Chybí nám detailní analýza. Jde o největší finanční projekt města, který se nedá odbýt jednou prezentací v PowerPointu,“ smetl ze stolu předložený návrh opoziční zastupitel Daniel Mayer (ANO).
Podle vedení města si však Jihlava díky své velmi nízké zadluženosti může vzít až miliardový úvěr.
„Už nyní navíc máme připraveno 130 milionů korun a máme přislíbenou podporu od kraje od 60 do 120 milionů korun,“ naznačil Chloupek s dovětkem, že horní hranici krajské podpory nepovažuje za jistou.
2 Rekonstrukce Horáckého zimního stadionu
Na první pohled nejlevnější a nejrychlejší možnost. Město má z minulosti hotový projekt, na nějž je už dokonce vydané stavební povolení. Jenže je už devět let staré a projekt potřebuje aktualizovat.
„Stavba měla začít samotnou rekonstrukcí stadionu a pak pokračovat přístavbou zimáčku. My ale začali přístavbou, která navíc nemá ani původně plánovaná tři podlaží podzemního parkování. Nelze proto teď vzít projekt a soutěžit dodavatele,“ vysvětlil Miroslav Kašík z magistrátního odboru rozvoje města.
Aktualizace projektu by si tak pravděpodobně vyžádala veškeré schvalovací procesy a ztrácí tak svou rychlost.
„Ať sáhneme na jakoukoliv variantu řešení, budeme tím muset projít,“ podotkl náměstek primátora Jaromír Kalina (KDU-ČSL).
3 Nová multifunkční hala vybudovaná za městem
Myšlenku postavit novou moderní halu mimo centrum Jihlavy znovu oživil Radek Popelka (ANO). Podle něj by mohla vyrůst v lokalitě Handlovy Dvory za hypermarketem Tesco.
„Výhodou je, že je to blízko Březinek (největší sídliště, pozn. red.), blízko obchodního centra s parkovištěm a jsou tam inženýrské sítě,“ vypočítává výhody Popelka.
Jenže tato idea by se neobešla bez změny územního plánu. Pozemky v této části města jsou totiž určeny pro bytovou výstavbu. Navíc to nijak neřeší financování celého projektu. Město by pro něj muselo sehnat soukromého investora, který by se na stavbě podílel.
