Zámek v Červené Řečici, který dvacet let od revoluce chátral, zachrání dotace z...

Zámek v Červené Řečici, který dvacet let od revoluce chátral, zachrání dotace z ministerstva. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Zámek v Řečici se vrací do života a chystá sedmnácté Slámování

  • 0
Dělníci se konečně pustili do oprav zchátralého zámku v Červené Řečici. Do znovuotevřené památky už našli cestu turisté a o víkendu se tam chystá tradiční festival Slámování.

V renesančním zámku v Červené Řečici na Pelhřimovsku nedávno po dlouhých letech chátrání začaly tolik potřebné opravy. Od července je také otevřen pro veřejnost a návštěvnost podle nového kastelána Vladimíra Vlčka předčila očekávání.

Stovky lidí památka přivítá o tomto víkendu, kdy se koná 17. ročník festivalu Slámování.

"Zájem o prohlídky zámku je obrovský. Jezdí lidé z celé republiky, průměrně asi dvacet denně, o víkendu víc. Procházíme s nimi nádvoří a celé první patro hlavní budovy. Uvidí například dochovaná kamna nebo původní omítky a seznámí se s pestrým historickým vývojem," popisuje kastelán.

Vstupné jde na údržbu objektu – prioritou je zasklení a oprava oken v severní budově směrem do náměstí. Podle Vlčka se v těchto dnech podařilo dokončit novou střechu na severním křídle hlavní vstupní budovy a dělníci začali opravovat střechu přístavku u hlavní budovy. Příští týden se pak pustí do přípravy záchrany poničené severozápadní bašty, která je v plánu příští rok.

Památkáři: Otevření zámku pro veřejnost je velký posun

Důvod ke spokojenosti má ředitelka Národního památkového ústavu v Telči Martina Veselá, která se snaží získat na opravu Červené Řečice státní dotace.

"Za poslední čtyři roky je to obrovský pokrok. Vlastník zámku – společnost Unimax – změnil obsazení a postoj. Důležité pro nás je, že s námi začal komunikovat a daří se zámek někam směřovat. Výrazný posun je, že se v červenci podařilo otevřít veřejnosti. Teď je důležité, aby zámek po dlouhé stagnaci přijali za svůj také místní a obec," podotýká Veselá.

Díky opravám se podle ní podařilo zajistit místa, kde kvůli havarijnímu stavu hrozilo zřícení.

"Po dokončení oprav severního křídla se bude pokračovat dál. Jsou další havarijní stavy v interiérech, kde jsou propadlé stropy a bude se pracovat na jejich statickém zajištění. Při těch částkách, které se daří sehnat, to jde pomalu. Je ale dobře, že se zámek daří udržet v programu záchrany architektonického dědictví, což památce za poslední tři roky přineslo přes 1,8 milionu korun," doplnila ředitelka památkářů.

Slámování bude letos s překvapením

Kromě probíhajících oprav na zámku v těchto dnech vrcholily přípravy na 17. ročník Slámování, které začne v sobotu ráno výrobou nových objektů ze slámy. S přípravou akce, která na špatný stav zámku dlouhodobě upozorňuje, letos pomáhali organizátorům kluci a holky z dětského domova ze Staňkova.

"Návštěvníci si mohou vytvořit svého slamáka – pejska, loutku, pohádkového draka, brýle, lyžaře nebo cokoliv jiného ze slámy. Letos bychom je chtěli pozvat na tři divadýlka spolku Mimotaurus, doplněná večer ohňovými efekty a ohnivou show, a také na koncert místní kapely Vysočinka," upozornila spoluorganizátorka Slámování Alena Benešová.

Své slámové divadlo včetně loutek a slaměné scény přijede představit dlouholetý účastník festivalu Petr Schmíd. Tradiční výtvarné dílny letos doplní historická dílnička z Telče Dějepis trochu jinak. V neděli dopoledne tvůrci během vernisáže představí své slaměné výtvory, které pak budou vystaveny několik týdnů.

"Ty nejzdařilejší a nejtrvanlivější na zámku zůstanou uskladněny i pro další ročníky podobně jako slaměný betlém Jiřího Jedličky, jehož část bude na festivalu k vidění a který je vystaven v průběhu adventu na Pražském hradě," dodala Benešová.

V sobotu chystají pořadatelé ještě překvapení, o které se postarají památkáři. V neděli po vernisáži pak Slámování zakončí přednášky odborníků nejen o Řečici, ale i dalších památkářsky bolavých místech na Vysočině. Slámování loni poprvé přerostlo hranice regionu.

"Poprvé jsme slámovali v holandském Brielle a v Rakousku jsme byli vybráni jako nejlepší kulturní počin v obci do tisícovky obyvatel," doplnila Alena Benešová.