Lék na prasečí chřipku Tamiflu.

Lék na prasečí chřipku Tamiflu. | foto: iDNES.cz

Měl v těle viry, léčili bakterie, říká žena. Za smrt syna viní nemocnici

  • 21
Okresní soud v Třebíči řeší spor matky pacienta Michala, který v únoru 2013 zemřel na prasečí chřipku, s třebíčskou nemocnicí. Libuše H. žádá 400 tisíc za nemajetkovou újmu, kterou jí způsobily útrapy po smrti syna. Žalobkyně před soudem poprvé vypovídala a trvá na svém - že lékaři v Třebíči pochybili

V pondělí jednání u soudu pokračovalo výpověďmi matky zemřelého devětadvacetiletého muže z Třebíče. Právě ta je v tomto případě žalobkyní.

Onemocnění prasečí chřipkou se republikou šířilo na přelomu let 2012 a 2013. Mluvilo se o něm i v médiích i s tím, že jednou z rizikových skupin byli chroničtí pacienti.

Michal podle spisu od dětství trpěl chronickým revmatickým onemocněním a proto z opatrnosti, když mu nebylo dobře, zašel k obvodnímu lékaři. Ten však nic zásadního nenašel, nic neprokázal ani rentgen plic a tak mu 27. prosince předepsal třídenní antibiotika.

Jenže prasečí chřipka, na niž nakonec po komplikacích v únoru 2013 po převozu do pražské vinohradské nemocnice Michal zemřel, je virové onemocnění. Léčí se antivirotiky, především známým lékem Tamiflu.

Jak matka zemřelého u soudu řekla, synovi zřejmě následkem užívání antibiotik začaly zažívací problémy, v sobotu 29. prosince se objevil kašel, o den později vysoká teplota.

„A v pondělí na Silvestra k nám domů přijel jeho obvodní lékař. Michala znal od dětství a věděl o jeho chronické nemoci. Tak půl hodiny ho poslouchal, ale řekl, že na plicích nic neslyší. Zpětně to přičítám lékařově vysokému věku a možné nahluchlosti,“ řekla u soudu Libuše H.

Lékař prý chvíli váhal, s čím syna do špitálu poslat, nakonec s ohledem na zažívací potíže zvolil infekční oddělení. Tam podle žalobkyně dorazil ten den sanitkou v poledne.

Infekcí byla zasažena jedna plíce i tři čtvrtiny druhé

„Přestože mu vzali vzorky a zjistili, že nemá bakterie, nasadili mu další antibiotika. Přece když neměl bakterie, pak měl viry, tak to vidím já,“ zapřemýšlela u soudu žalobkyně.

A doplnila, že navíc dostal typ antibiotik, který je kontraindikací k lékům, jež užíval na své chronické onemocnění. V nemocnici se mu pak zhoršil průjem. Začalo se mu výrazně špatně dýchat, dýchal pouze na 20 procent.

„Dostal ale jen masku, přitom potřeboval výkonný ventilátor. Ten ovšem mají pouze na oddělení ARO, kam ho však přeložili až 2. ledna,“ vypověděla pochybovačně matka u soudu.

Onoho 2. ledna podle žalobkyně lékaři Michalovi udělali rentgen plic, který ukázal, že jedna plíce je zasažená infekcí, druhá ze tří čtvrtin, zbytek prasklý. Odebrali vzorky a poslali je do laboratoře v Brně. Druhý den ráno měli odpověď, že jde o nákazu prasečí chřipkou.

„Pak všichni začali shánět Tamiflu. V lékárnách ani v nemocnici ho neměli. Michalovi ho aplikovali 3. ledna v devět večer. A 4. ledna ráno ho vrtulníkem transportovali do Prahy na Vinohrady, kam sváželi nejtěžší pacienty,“ řekla žalobkyně.

Do laboratoře si matka zavolala sama. Výsledek by věděla hned

Podle jejích slov navíc třebíčští zdravotníci ztratili průvodní zdravotnickou dokumentaci, ta už do Prahy vrtulníkem s pacientem nedoletěla. Obsahovala záznamy Michalova dřívějšího léčení jeho chronické nemoci na specializovaném pracovišti v Brně.

Libuše H. u soudu uvedla, že po synově smrti rychle nabyla přesvědčení, že lékaři pochybili. Sama si zatelefonovala do brněnské laboratoře, protože ji zajímalo, jakou měla pracovní dobu na Silvestra 2012. Zda opravdu ten den nepřijímala žádné vzorky.

„Tam mi do telefonu řekli, že byl normální pracovní den, že kdyby z Třebíče po přijetí syna poslali vzorek, do půl páté odpoledne by měli výsledek a hned ten den mohl lékaři aplikovat Tamiflu,“ uvedla Libuše H.

Po smrti syna obdržela dopis od ředitelky třebíčské nemocnice Evy Tomášové. V něm jí ředitelka sdělila, že Michal měl dostat Tamiflu, aby byla šance ho zachránit, už 26. prosince. Pak už prý nebyla šance na záchranu.

„Dále tam uvedla, že výsledky z brněnské laboratoře by doktoři v nemocnici v Třebíči měli v řádu dnů. Já ale přece telefonicky zjistila něco jiného,“ zdůraznila matka.

Že Tamiflu nemá cenu, doložila nemocnice textem z wikipedie

Libuše H., která do synovy smrti neměla duševní onemocnění, skončila po této životní události na psychiatrii v Jihlavě. Michal byl nejmladší syn, žil s matkou ve společné domácnosti, přispíval na provoz, chystal se oženit.

„Plaval, na kole ujel šedesát kilometrů, nebyl to žádný chudák, žádný lazar, o své zdraví se staral, to dokládaly dobré zprávy od brněnských lékařů,“ popsala matka jeho stav před tím, než onemocněl prasečí chřipkou.

Zástupci nemocnice a její pojišťovny však i po výpovědi pacientovi matky trvají na svém. Lékaři v třebíčském špitálu péči o syna žalobkyně nezanedbali. To podle nich dokládá odborný posudek z olomoucké fakultní nemocnice. Že nemělo smysl podávat Tamiflu, doložili zástupci nemocnice textem z wikipedie.

Naopak advokátka žalobkyně, Božena Kopecká, předložila zápis z porady na pražské Bulovce z listopadu 2009, kde lékaři jednak vypočítávají příznaky chřipky. Ty odpovídají nálezu u Michala v době přijetí do nemocnice v Třebíči. A dále popisují indikaci Tamiflu, podle nich je možné účinnou léčbu zahájit do sedmi dnů od začátku nemoci.

Soudkyně Petra Rutarová vyhověla žádosti advokátky žalobkyně, aby byl zpracován posudek nový. Na žádost advokátky to nebude v Brně ani v Olomouci. Projednávání sporu bylo odročeno na neurčito.