Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Skeptici a fyzici přemýšlejí, co mohlo zahýbat křížkem v Číhošti

  11:38aktualizováno  11:38
Možná i učitelé fyziky budou během přicházejícího adventu přemýšlet o tom, jaká síla pohnula před Vánocemi roku 1949 křížkem v Číhošti. Uvažují o tom i členové klubu skeptiků, kteří někdy vystupují proti zázrakům. Pohyb kříže ani 66 let po události nebyl vysvětlen. Navíc se původní kříž ztratil.

Současný kříž v kostele v Číhošti. Ten původní, který se roku 1949 pohnul, se někde ztratil. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Český klub skeptiků Sisyfos už dvacet let vědecky analyzuje mimo jiné takzvané nadpřirozené jevy či názory. Jeho nejznámějším představitelem je astrofyzik Jiří Grygar. Co si vlastně myslí o číhošťském zázraku, když i zázraky jsou klasickým skeptickým tématem?

Grygar četl pozorně knihu Jako bychom dnes zemřít měli, kde autor Miloš Doležal dospěl k závěru, že pohyb křížku rozhodně nezpůsobil číhošťský farář Josef Toufar, ale ani příslušníci Státní bezpečnosti. Dokonce se zatím nenašel křížek, který se 11. prosince roku 1949 během třetí adventní neděle při mši svaté hýbal.

„Za těchto okolností by jakékoli spekulace o tom, co pohyb křížku způsobilo, byly naprosto marné,“ konstatoval Grygar, který se zabývá příčinami řady úkazů.

V kostele Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti visí portrét umučeného pátera

Josefa Toufara umučila Státní bezpečnost v roce 1950.

„Často dostávám dotazy na jevy, které lidé označují jako UFO. Je to vlastně v pořádku, protože doslovný překlad je: neidentifikovaný létající objekt. Úkolem vědy je takové hlášení prozkoumat s cílem změnit úkaz na IFO, tedy identifikovatelný létající objekt,“ popsal astrofyzik, který se netají tím, že je věřící.

Pokud jsou ale sledování UFO pouze z jednoho stanoviště, nelze zjistit, jak daleko byl jev od pozorovatele. „Tudíž nelze z pozorovaných hodnot vyvodit skutečnou fyzikální příčinu jevu. K tomu, abychom mohli jeho vlastnosti zkoumat, je potřeba pomocí vzdálenosti pozorovatele od jevu převést pozorované hodnoty na ty fyzikální,“ doplnil Grygar.

Takže v těchto případech jsou na tom podle něj i v klubu skeptiků Sisyfos podobně jako v případě takzvaného číhošťského zázraku, kde nejsou k mání žádná objektivně změřená fakta.

Co znamenají očitá svědectví? V takovém případě nic

O pohybu křížku přemýšlí i Miloš Vystrčil, který vystudoval fyziku a matematiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně.

„Na položenou otázku, co si myslím o pohybu dřevěného křížku při Toufarově kázání v prosinci 1949, bych tedy nejdříve z pozice čistokrevného fyzika musel říci, že z fyzikálního hlediska dnes nemáme bohužel k dispozici žádné relevantní podklady, které by číhošťský zázrak vyvracely. Nebo naopak potvrzovaly. Očitá svědectví jsou bohužel v takovém případě nedostačující,“ popisuje Vystrčil.

Různé zázraky mívají podle něj občas prozaické vysvětlení. Má na mysli třeba zčernání fotografických desek uzavřených v neprůhledném obalu ve stole Henriho Becquerela a s tím související objev přirozené radioaktivity v roce 1896. Ve stejném stole byly tehdy i kousky smolince, který obsahoval radioaktivní uran.

Další příklad? Třeba Coriolisova síla. „Dokud nebyla známa, nikdo neuměl vysvětlit, proč při vzniku vodního víru při vypouštění umyvadla voda vždy víří jenom jedním směrem. A to podle toho, na které jsme polokouli,“ pokračuje Miloš Vystrčil.

Kdo neumí žasnout, ten mrtev jest a jeho oko vyhaslé

Na světě však existuje celá řada věcí a jevů, které se uspokojivě nikdy nepodařilo vysvětlit - a možná už ani nepodaří. „Vezměme si třeba jen naši lidskou existenci a naši výsadní schopnost řídit se rozumem, a nikoliv instinkty. Existují i matematické problémy, o kterých již dnes jistě víme, že nemají řešení. Třeba kvadratura kruhu,“ podotýká Vystrčil.

I on, stejně jako Jiří Grygar, četl knihu Jako bychom dnes zemřít měli. Dva výtisky koupil i svým dcerám.

Osud Josefa Toufara považuje za silný a vypovídající o minulém režimu. „Člověk by si měl každý den uvědomovat, že nikdy nebudeme schopni vědět všechno, vysvětlit všechno, vypátrat všechno, a proto že by nám slušelo více pokory. Možná někdy i pochybností o tom, zda se vždy chováme a jednáme správně,“ dodal Vystrčil.

A zacitoval svého oblíbence Alberta Einsteina: „Kdo se neumí divit, kdo neumí žasnout, ten mrtev jest a jeho oko vyhaslé.“

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Kraj Vysočina

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Voda pro Prahu - Vodní nádrž Želivka
Vodohospodáři chtějí omezit zemědělství kolem Želivky, obyvatelé reptají

U Želivky je krásně, ale téměř se zde nedá žít. To je pocit, kterému často propadají lidé, kteří bydlí v blízkém okolí vodní nádrže Švihov. A možná se ještě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.