V roce 1948 musel v rámci kolektivizace zemědělství Pavel Dobrovolný jako malý kluk z hospodářství odejít a jeho otec skončil ve vězení.
Celý život pak trávil převážně v Praze a věnoval se televizním anténám, tedy oboru hodně vzdálenému. "Když mi v roce 1992 farmu vrátili, rozhodl jsem se, že tu ruinu převezmu a začneme tady s manželkou hospodařit," vzpomíná Dobrovolný na návrat ke kořenům.
Vsadili tehdy na kozy, a vyšlo to. Počet zvířat na farmě přesáhl sedm set. V období od ledna do května se tu denně narodí i dvacet kůzlat. To dá zabrat nejen rodině farmáře, ve které vydatně pomáhá i syn.
Na týdenní praxi sem jezdí studenti třebíčské zemědělské školy a činit se musí i samotná zvířata. Tedy spíš každý ze dvaceti kozlů, který má "přidělenou" zhruba čtyřicetihlavou skupinu chovných koz.
Z kozího mléka se přímo na farmě vyrábí jogurty, tvaroh a sýr. A není ho zrovna málo. "Roční produkce mléka je asi 700 litrů na kozu, ale není po celou dobu stejná. Jiná je u dospělých tříletých koz, jiná u prvniček které nadojí sotva litr," vysvětlil farmář.
Výsledky dobré péče o kozy jsou vidět: Farma získala v roce 2003 titul Farma roku a mnohé její výrobky mají prestižní označení regionální výrobek Vysočiny (čtěte více zde).
