Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obor s paradoxy. Mladých hodinářů má škola málo, starších je zase moc

  8:22aktualizováno  8:22
Učební obor hodinář, který se v České republice vyučuje pouze v Jihlavě, zažívá turbulentní časy. Mladí o něj nejeví příliš velký zájem. Naopak dospělí toužící po dálkovém studiu musí čekat i několik let, než na ně přijde řada. Obor se navíc po jihlavských školách až příliš často stěhuje.

Kvalitní značkové hodinky dokáže opravit pouze zručný hodinář. Mezi mladými ale o studium tohoto oboru na jediném učilišti tohoto typu v republice není. Ilustrační snímek | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Tříletý učební obor jemný mechanik-hodinář, který je v současné době jediným fungujícím učilištěm tohoto druhu v České republice a na Slovensku, bude od 1. září spadat pod Střední školu průmyslovou, technickou a automobilní.

„Už letošní přijímací řízení a nábor byly v naší režii,“ uvedl ředitel školy Miroslav Vítů.

Pro obor to bude další zásadní změna za posledních dvacet let. V roce 1997 se učiliště sloučilo s textilním učilištěm v Jihlavě, o osm let později následovalo zrušení jejich pracoviště v Polné, kde obor hodinář působil od roku 1955.

Pak se studenti přestěhovali do Jihlavy pod Střední školu obchodu a služeb v ulici Karoliny Světlé, která se pak sloučením dalších několika škol změnila na OZS Jihlava, jež zahrnuje Obchodní akademii, Střední zdravotnickou školu a Střední odbornou školu služeb.

Nyní, když v Jihlavě vznikla velká technická škola, se ředitelé obou školních zařízení dohodli na tom, že tento obor přejde k technickým oborům v rámci Střední školy průmyslové, technické a automobilní.

Obor hodinář je rodinným stříbrem regionu

„My jsme tento jejich nápad podpořili. Je to snazší z hlediska financování a lepší je to i ohledně praxe studentů, která se dá řešit společně s dalšími technickými obory na této škole,“ uvedl vedoucí odboru školství Kraje Vysočina Kamil Ubr.

„Myslíme, že naší škole bude tento obor slušet. Rozhodně se budeme snažit tohle rodinné stříbro Vysočiny udržet,“ říká ředitel Vítů.

V letošním přijímacím řízení se do prvního ročníku přihlásilo devět žáků, což je za posledních deset let nejúspěšnější nábor. Vloni jich bylo jen pět.

Přechod pod technické obory na průmyslové škole byl podle ředitele logickým vyústěním současné situace.

„My jsme velká škola, která má 1 300 studentů. Pokles žáků v jednom oboru nám nezpůsobí takové problémy jako u školy menší. Zvládneme i to, když nám jeden rok nastoupí pět studentů. Zároveň si myslíme, že obor hodinář má blíž k technickým oborům. Učí se základy strojařiny, čtení technických výkresů. Výuka se v odborných předmětech lépe kombinuje s technickými obory než s obory typu kuchař-číšník,“ vysvětluje ředitel Vítů.

Přihláška znamená pro dospělého přijetí za tři roky

Zatímco o denní studium není mezi žáky základních škol tak velký zájem, o formu dálkového studia se studenti téměř perou.

„Platí, že kdo si dnes podá přihlášku na dálkovou formu, řada na něj přijde až za tři roky. Naše kapacita dílny je omezená. Můžeme přijmout do ročníku jenom dvanáct až třináct lidí,“ přibližuje učitel odborných předmětů Jaromír Ondráček.

Tuto formu studia si studenti hradí. Cena za celé dálkové studium se pohybuje kolem 30 tisíc korun.

Podle ředitele Miroslava Vítů o tuto formu projevují zájem i lidé s vysokoškolským vzděláním, dojíždějí až ze Slovenska. „Zpravidla jsou to fandové do hodinek nebo lidé, již zdědili sbírku hodin a chtějí o ni sami pečovat,“ přibližuje frekventanty dálkové formy studia.

Studenti se v rámci praxe podívají například do útrob orloje, prohlédnou si český závod na výrobu hodinek a vyzkouší si práci ve značkových hodinářstvích a servisech.

„Snažíme se připravit je pro práci hodináře jak na malém městě, tak ve značkovém servisu. Učí se opravovat klasické velké mechanické hodinky a budíky, elektronické hodiny a hodinky, aby byli připraveni na pestrou hodinářskou práci,“ poznamenal dlouholetý pedagog Jaromír Ondráček.

Profesní dráhu svých učňů jejich učitelé bedlivě sledují. „Zájem o naše žáky je. Když jsou šikovní, bez problému se v oboru uplatní. Z letošních devíti učňů, kteří budou absolvovat, již víme, že ten nejšikovnější půjde do prestižního servisu v Praze Na Příkopě,“ dodává Ondráček.

Učební obor hodinář se na Vysočině vyučuje od roku 1954. V polovině 60. let měl až 82 absolventů. Zájem začal opadávat po nástupu elektronických hodinek. Jedním z nejznámějších učňů učiliště byl nejmenší český herec Jiří Krytinář.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hasiči v Jihlavě likvidují požár společnosti na výrobu dřeva. Oheň zasáhl halu...
Ranní požár v továrně na zpracování dřeva už hasiči lokalizovali

Od čtvrté hodiny ranní bojovali hasiči v Jihlavě s požárem, který vypukl v tamní továrně na zpracování dřeva. Plameny zachvátily halu a dopravníky uvnitř...  celý článek

Voda pro Prahu - Vodní nádrž Želivka
Vodohospodáři chtějí omezit zemědělství kolem Želivky, obyvatelé reptají

U Želivky je krásně, ale téměř se zde nedá žít. To je pocit, kterému často propadají lidé, kteří bydlí v blízkém okolí vodní nádrže Švihov. A možná se ještě...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Kraj Vysočina

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.