Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kramářské písně před lety suplovaly dnešní bulvár, říká etnografka

  14:33aktualizováno  14:33
O vraždách, násilných přepadeních, ale i úspěších či porážkách na válečné frontě zpívali ve svých písních kramáři. Tématem byly i modlitby a náboženství. Vše, co je s kramářskými písněmi spojené, zpracovala etnografka Markéta Skořepová. V pelhřimovské Muzeu Vysočiny nyní zajímavosti vystavuje.

Výstava o kramářských písních v Pelhřimově. K nezbytné výbavě prodejců textů písní patřily obrázky znázorňující jejich děj a flašinet. Ukazuje je autorka výstavy a etnografka Markéta Skořepová. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

„Dovolte, bych suše předpokládal, Golema že všichni znáte tu. Rabi Lővi že z hlíny ho uplácal, protože měl vzteka na tetu...“

Voskovcův a Werichův text „Písně strašlivé o Golemovi“ na hudbu Jaroslava Ježka, zná snad každý. A téměř každý už alespoň někdy slyšel o kanonýru Jabůrkovi, který u kanonu stál a pořád ládoval.

Fotogalerie

Málokdo si ale uvědomuje, že to jsou vlastně moderní kramářské písně. Nebo spíš tak trochu jejich parodie.

O tom, co kramářské písně jsou, jakou v minulosti plnily úlohu, a mnoho dalších zajímavostí o této nedoceněné kapitole v dějinách české knižní tvorby a lidové kultury výstava v pelhřimovském Muzeu Vysočiny vypráví.

Kramářské písně podle autorky výstavy a etnografky Markéty Skořepové plnily v minulosti důležitou roli. Suplovaly tak trochu současné - zejména bulvární - zpravodajství.

Písně se přizpůsobovaly vkusu nejširší vrstvě obyvatel

„Témata písní byla různorodá. Nejčastěji se jednalo o náboženské písně a modlitby. Nešlo ovšem vždy o vážné náměty, například příběhy Starého zákona byly hodně dobrodružné. Rozšířené byly také skladby s milostnou tematikou a velké popularitě se těšila zpracování událostí, které ve své době rozbouřily veřejné mínění. Zpívalo se tak například o vraždách, násilných přepadeních, ale i úspěších či porážkách na válečné frontě,“ vypráví Skořepová.

Kramářské písně byly podle ní určeny nejširší vrstvě obyvatel, přizpůsobovaly se jejich vkusu a zároveň jej odrážely.

Vytištěné texty písní se prodávaly na jarmarcích a poutích, kde prodejci lákali kupující přednesem nabízené písně za doprovodu hudebního nástroje, nebo využívali malované tabule, které děj písně zobrazovaly. „Dá se říct, že to byla jistá forma dnešního komiksu,“ říká etnografka.

Majitelé si písničky sešívali do svazečků, pro které se vžilo označení špalíčky.

Výstava představuje písně a špalíčky dochované v pelhřimovském, pacovském a humpoleckém muzeu. K vidění jsou mimo jiné i flašinety, které sloužily k doprovodu písní, nechybí stará heligonka či původní loutky z hospody v Novém Rychnově.

Píseň o myslivci, co neuměl střílet a zajíce kupoval od hajného

Několik kramářských písní vzniklo i přímo na Vysočině. „Písně k Nejsvětější Trojici spjaté s Křemešníkem jsou pro Pelhřimovsko charakteristické. Chrám a nedaleká Zlatá studánka jsou opředeny řadou legend o zázračných uzdraveních, z nichž některé pronikly i do kramářských písní,“ potvrzuje Skořepová.

Jedna taková nese název Píseň nová o velkém divu, který se stal na Křemešníku u Svatý Trojice. Začíná slovy: „Poslyšte křesťané, co jest se nyní stalo, to v české krajině: v Křemešníku, pustém místě, a to u Svaté Trojice, jest pravda zajisté. Jistej pán v nemoci měl sen po tři noci, by k Svaté Trojici na Křemešník jel k studánce, že bude zbaven nemoce.“

Další kramářská píseň z Vysočiny pochází z roku 1855. Dochovala se na unikátním kolorovaném leporelu, takže je k ní i obrazový doprovod. Přináší příběh z honu v křemešnických lesích, kdy si myslivec, který neuměl střílet, kupoval zastřelené zajíce od hajného.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Kraj Vysočina

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Jen víla Amálka, včelí medvídci a další dětští hrdinové namalovaní na zdi...
Zůstala jen víla Amálka. Dětští pacienti z nemocničního pavilonu zmizeli

Jen víla Amálka, včelí medvídci a další dětští hrdinové namalovaní na zdi připomínají, komu sloužil aktuálně nejstarší pavilon v nemocnici v Novém Městě na...  celý článek

Jednatel firmy EFKO-karton Miroslav Kotík drží v pravé ruce karty s filmovou...
Nový Hurvínek v teniskách už se objevuje i ve společenských hrách

Do kin brzy zamíří nový film o Hurvínkovi. Stopy slavné postavičky míří poslední roky také do Nového Veselí na Žďársku. I tam – třeba na kartách – museli...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.