Výstava k 70. výročí uskutečnění atentátu na Reinharda Heydricha bude na

Výstava k 70. výročí uskutečnění atentátu na Reinharda Heydricha bude na Krajském úřadě kraje Vysočina do konce května. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Na výstavu k 70. výročí atentátu na Heydricha přišel i příbuzný Kubiše

  • 2
Výstavu s názvem Někomu život, někomu smrt, připomínající 70. výročí uskutečnění atentátu na Reinharda Heydricha, zahájili ve čtvrtek v budově jihlavského hejtmanství. Na vernisáž dorazil i příbuzný Jana Kubiše, který na protektora v roce 1942 hodil granát.

Je to v podstatě jeden malý střípek z heydrichiády v roce 1942. Týká se dvou žen z Třebíčska, jejichž těhotenství vrcholilo v té nejméně příznivé době. Obě byly příbuzné Jana Kubiše, který granátem zhatil plány zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Peklo začalo oběma ženám poté, co fašisté spustili pronásledování rozvětvené Kubišovy rodiny. "Gestapáci přijeli o půlnoci a obstoupili školu v Sudicích na Třebíčsku," přiblížil příbuzný Jana Kubiše Jiří Ecker, který dnes žije v Jihlavě a přišel se na vernisáž výstavy podívat.

Němci vyvlekli ze školy pana řídícího, což byl dědeček Jiřího Eckera. Opustit školu musela i jeho rodina. Všechny odvezli do jihlavského vězení. "Sebrali i moji matku, která byla v jiném stavu. Na Pankráci ve vězení pak porodila mého staršího bratra," popsal Jiří Ecker, který přišel na svět až po válce.

Jen dva dny předtím porodila ve vězení dítě i další příbuzná Jana Kubiše, jeho švagrová. "Tu popravili po porodu. Moje matka pak kojila kromě mého bratra i to druhé dítě, které osiřelo," doplnil Ecker. Později dítě získalo adoptivní rodiče.

Dolním Vilémovicím hrozilo vyhlazení, tak jako Lidicím

Výstava bude na jihlavském hejtmanství v Žižkově ulici zpřístupněna do konce května. Byla zpracována na motivy trilogie historika Jaroslava Čvančary. Některé fotografie poskytl jihlavský badatel Vilém Wodák.

Na vernisáž přijela i starostka Dolních Vilémovic, kde se Jan Kubiš narodil. Jeho rodný domek chce obec opravit a zpřístupnit veřejnosti. "Z toho domku byla také odvedena sestra Jana Kubiše s manželem a malým dítětem. Už se nikdy nevrátili," řekla starostka Jirka Boučková.

Dolním Vilémovicím hrozilo po atentátu vyhlazení, stejně jako Lidicím. Do vesnice tehdy přijela skupina gestapáků. Všechno si fotografovali a zaměřovali. "Byl to hrozný pocit pro všechny. Nevařilo se, na jídlo nebylo ani pomyšlení. Nespali jsme," vzpomínal jeden z přímých účastníků.

Sbírka na opravu Kubišova domu

Peněz ve sbírce na opravu rodného Kubišova domu přibývá. Loni v červnu bylo na účtu 400 tisíc, teď už je na kontě 1,3 milionu korun. Kdo by chtěl přispět, může využít konto: 43-6171460287/0100.

Podle starostky Boučkové přetrvávají v obci zbytky tohoto strachu dodnes. Poznala to, když začala organizovat opravu rodného Kubišova domku.

"Někteří pamětníci mi ve Vilémovicích říkali: Holka, nepouštěj se do toho, je to tak citlivé téma, běž od toho dál! To byli ti, co si pamatovali černá auta, která do Vilémovic jezdila. Do těch aut nastupovali všichni ti nevinní příbuzní. Někteří se vrátili, někteří už ne," popsala starostka.

Hejtman Jiří Běhounek ve čtvrtek při otevření výstavy připustil možnost, že by mohl do sbírky na opravu Kubišova domu už brzy finančně přispět i kraj. Jan Kubiš, který v roce 1935 nastoupil vojenskou prezenční službu v Jihlavě, prožil na Vysočině velkou část svého života.

Po jeho smrti se gestapo rozjelo po vysočinských farách a na matrikách zjišťovalo rodokmen Kubišů. Fašisté si nakreslili strom rodu s kořeny i větvemi. Na všech byla jména příbuzných, která si Němci při zatýkání odškrtávali.

Čtrnáct členů rodiny bylo popraveno 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Věznění přežil z příbuzných mimo jiných i Jiří Pavlíček. Dodnes si pamatuje, jak na něj a jeho blízké v roce 1942 řval velitel jihlavské věznice. "Do tří dnů budete všichni u pánbíčka!"