(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Vysokorychlostní železnici by na Vysočině chtěli, moc tomu ale nevěří

  • 22
Minulý týden se rozvířila debata o vybudování vysokorychlostní železniční trati, která by spojila Prahu s Brnem. Cesta z Vysočiny do hlavního města by tak netrvala ani hodinu. Lidé v Havlíčkově Brodě by rychlejšími a útulnějšími vlaky jezdili rádi, moc tomu ale nevěří.

V pondělí musel Patrik Rumler na školení do Prahy. Vyrazil z Brodu v sedm hodin, vracel se ve čtyři odpoledne. "Vlakem jsem jel výjimečně. A tak to pro mě bylo jako vrátit se třicet let zpátky v čase," vyprávěl po příjezdu.

V rozpáleném vagoně měl horko nebo zase průvan z otevřeného okna. "Vím, proč jezdím autem. Bohužel dnes to jinak než vlakem nešlo," dodal.

Přiznal však, že kdyby kultura cestování byla srovnatelná alespoň s pohodlím v klimatizovaném autě a cesta byla rychlejší, využil by vlak. Hlavně kvůli špatnému parkování v Praze. "To víte, že jo. Kdyby byla možnost dostat se do Prahy za půl hodiny, pohodlně a v nových vagonech, bylo by to něco jiného," zasnil se.

Srovnání s Evropou

V Evropě funguje zhruba
6 700 kilometrů železničních tratí s konstrukcí na rychlost 230 km/h. Do roku 2025 se má délka ztrojnásobit. 

V ČR mohou jet vlaky maximálně 160 km/h. Na Vysočině této rychlosti nedosáhnou, kvůli členitosti terénu je omezena na 120 km/h.

Ministerstvo: Na to nemáne

Debatu o vybudování vysokorychlostní železniční trati, která by spojila Prahu s Brnem, na konci minulého týdne rozvířila konference, již právě na toto téma pořádala Mezinárodní železniční unie.

Na jedné straně se sešli odborníci, podle nichž by taková investice byla potřebná, užitečná i reálná. A na druhé ministerstvo dopravy, které v současné době před poslední slovo v předchozí větě dává hlavně kvůli penězům předponu ne.

"Pochybuji, že bych se něčeho takového vůbec dožil. Vezměte si, kolik je u nás se vším problémů. Třeba stavba snad každé dálnice se o několik let protáhne a několikanásobně prodraží. Jen blázen by si myslel, že by tohle šlo jinak," mává rukou další z cestujících Radim Bárta. "Nevěřím, že tu něco takového někdy bude," dodal.

Všichni z dotázaných cestujících jsou si však jisti, že pokud by někdy skutečně k budování vysokorychlostní trati přeci jen došlo, Vysočina na tom jen vydělá. "Jestli to má být nejkratší cesta z Prahy do Brna, musí to vést přes Vysočinu. A to by bylo, aby alespoň v jednom z měst tyto vlaky nestavěly," říká Pavel Kroutil.

Pomoc regionálním tratím

Petr Šlégr, ředitel Centra pro efektivní dopravu, považuje za nejvýhodnější trasu kopírující dálnici - přes Benešov, Jihlavu a Velké Meziříčí.

"Linky dálkové dopravy budou kombinovaně využívat novou trať včetně vazby na regionální tratě. Tyto tratě jsou pro dopravu do krajského města samostatně neefektivní a hrozí jim zrušení. Pokud by v Jihlavě navazovaly i na skutečně rychlou a konkurenceschopnou dálkovou dopravu, jejich atraktivnost by byla výrazně vyšší," doplňuje.

Vybudování vysokorychlostní tratě by tak podle něj pomohlo i tratím regionálním. A to i přesto, že by samotnou rychlodráhu měly naplno využívat jen vlaky nejvyšší kategorie spojující největší města.

"V časových mezerách bude dost kapacity, aby trať využily vlaky, které pojedou například z Prahy do Jihlavy a pak sjedou na původní zmodernizovanou trať a pojedou jako spěšný vlak přes Třebíč do Brna či do Znojma," nastínil Šlégr.

S tím ústy mluvčího Petra Šťáhlavského souhlasí i České dráhy. Nasadit takové vlaky by podle něho nebyl problém. Lokomotivy pro rychlost 200 kilometrů v hodině už se schvalují, na mezinárodních spojích už takto "rychlé" vagony jezdí. Na českých kolejích už jezdí pendolino nebo rakouské taurusy konstruované pro rychlost 230 kilometrů.