Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stačí otočit kohoutek trochu víc a už teče „zlatá“ voda ze Želivky

  11:19aktualizováno  11:19
Hned na pěti místech Vysočiny byl začátkem tohoto týdne stav sucha. Jak jsou proti nedostatku vody chráněna velká města v kraji? Ještě že máme tu Želivku, dalo by se říci.

Největší tuzemská vodárenská nádrž Želivka slouží zejména pro Prahu. | foto:  Petr Topič, MAFRA

V případě dlouhotrvajícího sucha, kterým odborníci do budoucna stále častěji hrozí, spoléhá velká část měst na Vysočině na zásobování pitnou vodou právě z této největší tuzemské vodárenské nádrže, která slouží zejména pro Prahu.

Přehrada na řece Želivce je spásou hlavně pro Pelhřimovsko a Havlíčkobrodsko. V případě nedostatku vody by z ní mohla brát města napojená na skupinový vodovod.

„Pokud nemáme v Pelhřimově, Humpolci nebo v Pacově dostatek vody ze svých zdrojů, stačí otočit kohoutek trochu víc a připustíme si ‚zlatou‘ vodu ze Želivky,“ říká Květuše Kučírková, ředitelka společnosti VODAK Humpolec. Doplnila, že vodu ze Želivky má možnost dostat až 82 procent obcí na Pelhřimovsku.

Vybrané „nouzové“ zdroje podzemní vody

  • Havlíčkobrodsko: Studenec, Suchá, Kladruby.
  • Jihlavsko: Dušejov, Rytířsko, Řásná.
  • Pelhřimovsko: Horní Cerekev, Kateřina, Kačerovky, Sázava, Perlavka, Šibeňák, Vodačka.
  • Třebíčsko: Heraltice.
  • Žďársko: Studnice, Lhotka, Pavlov, Vlachovice.

Zdroj: Krajský úřad, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina

Zlatá voda to je podle Kučírkové kvůli tomu, že oproti vodě podzemní, kterou nejčastěji čerpají, je poměrně drahá. „Jenom na vstupu do obce stojí kubík této vody už 21,65 koruny,“ dodává.

Hlavním záložním zdrojem vody pro Havlíčkobrodsko je rovněž nádrž Švihov (Želivka).

„Například do Chotěboře běžně nedodáváme vodu ze Želivky vůbec, ale v případě krizového řešení jsme schopni dostat ji i tam,“ sdělil Jan Kadlec, ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod.

Voda do domácností v tomto okrese je nyní dodávána především ze Želivky a z podzemních zdrojů v lokalitě Podmoklany v Železných horách. „Napojením na Želivku se odstranily prakticky všechny problémy, které se zásobováním vodou na Havlíčkobrodsku byly v 80. a 90. letech,“ připomněl Kadlec.

K Želivce upíná do budoucna zraky i Jihlava. Podle nedávno zveřejněného dlouhodobého plánu boje se suchem by kraj rád propojil Želivku s vodní nádrží v Hubenově, ležící poblíž největšího města Vysočiny.

„V případě extrémního sucha by si nádrže pomáhaly s dodávkou vody, jež by se řešila formou přepouštění či přečerpávání,“ vysvětlil Zdeněk Chlád, radní kraje pro oblast životního prostředí.

V současné době Jihlavsko bere vodu z hubenovské přehrady, která je propojená systémem skupinových vodovodů s nádrží v Nové Říši. K dispozici je i prameniště podzemní vody Rytířsko u Velkého Beranova.

V případě havarijního či krizového řešení by Jihlava mohla brát vodu i z řeky Jihlavy. Ta by se nejprve prohnala systémem vodárenských rybníků a následně úpravnou vody na Hosově.

„Je to jedna z krajních možností, kdyby se zhroutilo už úplně všechno. Je ale otázka, nakolik by to bylo reálné. V případě extrémního sucha by totiž byl velmi malý průtok i v řece,“ poznamenal Jaroslav Mikyna, vedoucí oddělení vodního hospodářství na krajském úřadě.

Zajištění i ze Znojemska

Východní část Vysočiny zase důvěřuje soustavě skupinových vodovodů propojujících vodní nádrže Vír, Mostiště a Vranov. V případě krize by tak bylo možné na Žďársko dostat vodu až ze Znojemska.

„Systém skupinových vodovodů je zařízený tak, že bere vodu z několika zdrojů, ať již povrchových, či podzemních. Jsou většinou na různých místech a to je právě ta výhoda. Když dojde k problému v jedné lokalitě, zásobování vodou zajistí ta druhá,“ vysvětluje Iva Šebková, mluvčí Vodárenské akciové společnosti, jež provozuje síť vodovodů a kanalizací na Jihlavsku, Třebíčsku a Žďársku.

Kraj Vysočina má vypracovaný krizový plán nouzového zásobování pitnou vodou. Podle něj by se voda dovážela do obcí v cisternách.

Jako zdroj mají sloužit vytipovaná prameniště podzemní vody s kapacitou větší jak dva litry za sekundu. Další podmínkou je i to, že tato voda musí být natolik kvalitní, že nebude vyžadovat další úpravu.

Stav sucha na pěti místech

Podle údajů státních podniků Povodí Moravy a Vltavy byly včera na Vysočině velmi nízké průtoky a stavy vody na hranici sucha na řece Balince v Balinách, na Oslavě v Dolních Borech, na Fryšávce v Jimramově a Svratce v Dalečíně. Slabý proud vody zaznamenávají vodohospodáři rovněž na řece Šlapance v Mírovce.

Stavy hladin na některých řekách vylepšují řízeným odtokem vody z přehrad. Příkladem je vodní nádrž Vír. Včera odpoledne do ní celkově přitékalo 0,34 kubíku vody za vteřinu, zatímco odtok byl nastaven na 2,66 kubíku. Podobně funguje i vranovská přehrada.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Jen víla Amálka, včelí medvídci a další dětští hrdinové namalovaní na zdi...
Zůstala jen víla Amálka. Dětští pacienti z nemocničního pavilonu zmizeli

Jen víla Amálka, včelí medvídci a další dětští hrdinové namalovaní na zdi připomínají, komu sloužil aktuálně nejstarší pavilon v nemocnici v Novém Městě na...  celý článek

Klokana tuláka Kukiho se podařilo odchytit nedaleko Jihlavy.
Klokaního tuláka odchytili po čtvrt roce, ze Šumperska doskákal k Jihlavě

Před třemi měsíci utekl majiteli na Šumpersku a postupně doskákal až na Vysočinu. Teď klokana Kukiho odchytila jihlavská městská policie ve spolupráci s hasiči...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.