Kraj Vysočina je sevřen hrozbou ptačí chřipky. Ohniska nemoci totiž veterináři od začátku roku objevili ve dvou sousedících krajích. První bylo na jižní Moravě v Moravském Krumlově a Ivančicích (o případech čtěte zde).
Pásmo dozoru na Vysočině kvůli ptačí chřipce
Zdroj: Krajská veterinární správa |
Naposled byl vysoce nakažlivý vir ptačí chřipky potvrzen v úterý v malochovu v Sedlečku u Soběslavě na Táborsku.
Jedno z ohnisek výskytu nemoci bylo 13. ledna potvrzeno také v těsném sousedství s hranicemi Kraje Vysočina. A to v Chotčinách - rovněž na Táborsku (více zde).
Části Vysočiny se proto v těchto dnech dotýká i ochranné pásmo dozoru, které je vymezeno v desetikilometrovém okruhu od ohniska nákazy. A na řadu přišla mimořádná veterinární opatření. Dotýkají se deseti obcí a jejich katastrálních území. Jedná se například o Obrataň, Cetoraz, Těchobuz či Křeč na západě kraje.
„Je to jen malá část území zasahující na Vysočinu, kde platí toto nařízení. Na celé Vysočině jinak nemáme hlášeny žádné mimořádné úhyny ptactva ani podezření na výskyt ptačí chřipky,“ uvedl včera ředitel krajské veterinární správy Božek Vejmelka.
Zakázán je prodej vajíček, převoz drůběže i rozmetání hnoje
Mezi pokyny, které chovatelé musí v ochranném pásmu respektovat, patří třeba zákaz dávání drůbeže na jatka, zákaz prodeje vajíček či převozů drůbeže. Jsou také povinni sledovat zdravotní stav zvířat a hlásit veškeré úhyny. Platí rovněž zákaz rozmetat podestýlku, hnůj nebo kejdu.
Chovatelé museli sáhnout i k dezinfekci dopravních prostředků, kterými zvířata převážejí nebo které slouží k přepravě hnoje či krmiva.
„Nařízení veterinářů jsme vyvěsili na úředních deskách a vývěskách, kde se s plným zněním může každý seznámit. Máme tady jenom samé drobné chovatele,“ uvedl starosta Cetorazi Luboš Novotný.
„Nebudeme dělat drába. Ale vzhledem k publicitě, která kolem ptačí chřipky panuje, věřím, že to lidé dodržují,“ dodal. Při porušení veterinárních nařízení hrozí pokuta pro chovatele až 50 tisíc korun, u podnikatele se může vyšplhat až na částku dvou milionů korun.
Obavy z ptačí chřipky mají především velkochovatelé drůbeže. Pokud by se u nich nákaza potvrdila, celý chov by musel být utracen.
Před expozicemi s ptactvem v zoo jsou dezinfekční rohože
„Celý výběh máme pokrytý sítěmi, takže k nám volně žijící ptáci, u kterých je možný výskyt nemoci, nemohou,“ líčí majitel husí farmy v Rohozné na Jihlavsku Josef Tříska.
„Museli jsme to udělat už před deseti lety při prvním výskytu ptačí chřipky. Teď nezbývá nic jiného než se modlit, aby se to k nám nedostalo,“ řekl chovatel, který má aktuálně zhruba dva tisíce hus.
Reaguje také jihlavská zoo. Její pracovníci hned při prvním výskytu onemocnění nechali preventivně ke všem expozicím s ptactvem nainstalovat dezinfekční rohože.
„Jejich součástí je kromě čisticích plastových hřebů i vanička s dezinfekcí, přes kterou se projde,“ vysvětluje mluvčí zoo Martin Maláč.
Většina chovaných ptáků je umístěná ve vnitřních ubikacích. „I díky mrazům máme 90 procent ptáků stejně uvnitř a nepouštíme je ven. Další máme ve voliérách, takže rovněž nemají kontakt s volně žijícími ptáky. Jedinými ptáky, kteří chodí do výběhu, jsou pštrosi. Ti jsou však evolučně tak vzdáleni od běžného ptactva, že možnost nákazy je minimální,“ dodal Maláč.
Holubářská Vysočina se bude konat až na konci února
Nařízení veterinářů rovněž zakazuje pořádat přehlídky, výstavy drůbeže i chovatelské soutěže.
O víkendu se měla konat ve Velkém Beranově velká výstava Holubářská Vysočina 2017. Kvůli současné situaci ji však pořadatelé museli zrušit, nový termín vypsali na 25. a 26. února.
Onemocnění ptačí chřipkou se u ptáků projevuje apatií, sníženým příjmem krmiva, sníženou snáškou vajec, dýchacími potížemi, otoky na hlavě, krváceninami na končetinách a zvýšeným úhynem.
Nejvíce vnímavá k onemocnění je drůbež a volně žijící vodní ptáci. K přenosu onemocnění dochází od nemocných ptáků nebo kvůli kontaminovaným pomůckám, krmivu a vodě.
Nemoc není pro člověka nebezpečná. Pouze výjimečně může být přenesena na některé druhy savců.
Vysočině se prozatím ptačí chřipka vyhýbá. „Naposled se nákaza v Česku objevila před deseti lety a našemu kraji se zcela vyhnula. Doufejme, že tomu tak bude i tentokrát,“ věří Božek Vejmelka.
Opatrnosti přesto není nazbyt. A týká se to všech chovatelů v zemi. Drůbež nemají pouštět do výběhu, kde by se mohla nakazit od volně žijících ptáků.
