Před necelými čtyřiceti lety byly ty dámské boty ve zlaté barvě na podpatku módní novinkou. Ženy si je oblíbily, slušely jim. Dnes jsou jedním z exponátů Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
Továrna Bopo v Třebíči-Borovině, kde se tenkrát vyráběly, ukončila činnost už před patnácti lety. „Ve sbírkách máme poměrně dost předmětů z Vysočiny,“ potvrdil Filip Wittlich z Uměleckoprůmyslového muzea.
Mezi ně patří kupříkladu knihovna a stojan na časopisy z Třebíče, jejichž autorem je designér Jan Padrnos. Vytvořil je v druhé polovině 90. let.
Muzeum pečlivě ochraňuje i vázu od sklářského výtvarníka Františka Víznera ze Žďáru nad Sázavou z roku 1962.
A také dvě původem brodské knihy Karla Havlíčka Borovského Tyrolské elegie a Král Lávra s ilustracemi od Josefa Lady. Vyšly v roce 1947.
Exponátem z Vysočiny je i cínová konvice s uchem a víkem na třech nohách, nad nimiž jsou sedící lvi. Pochází z Jihlavy z 16. století. Židovské muzeum v Praze má ve svých sbírkách například stříbrnou pokladničku na milodary z Jihlavy, kterou byla používali v Třešti. V dedikačním nápise je uvedeno, že ji věnoval dobročinný spolek a jeho představený Icik Eisenschütz v roce 1824.
Poštovní schránka z truhly na peníze z Jihlavy
I Národní muzeum má ve sbírkách poměrně hodně předmětů se vztahem k Vysočině. Jedním z nich je lept na papíře - pohled na areál kláštera a Zelené Hory ve Žďáře z počátku 19. století.
Poštovní muzeum opečovává schránku vyrobenou z dřevěné truhly na peníze. Pochází z pošty v Jihlavě, od rodiny dědičných poštmistrů Vranických, časově z 19. století. Dále má ve svých sbírkách kolorované obrazy poštmistra Franze Vranického a jeho manželky Gabriely, rozené Wögrathové.
Jinou cenností z krajského města, která se nachází mimo Vysočinu, je dědičné privilegium císaře Františka Josefa pro Pavla Vranického, poštmistra v Jihlavě. To jej opravňovalo k vykonávání správy nad místní poštou. „Privilegium je z roku 1849 a máme ho v depozitáři. Truhla a obrázky jsou v expozici ve Vyšším Brodě,“ pozval Tomáš Kavka, kurátor sbírek Poštovního muzea.
Velké vzácnosti z Vysočiny má i Moravské zemské muzeum v Brně. Například pamětní medaili Za zásluhy třebíčského včelařského spolku Pohoran z roku 1901.
Plastika se soví hlavičkou
„Ve sbírce archeologie středověku zvláště upoutá pozornost drobná ženská plastika, která se liší od běžné středověké provenience. Je to detailně provedená polopostava ženy s plachetkou z hradu Šternberka (Štamberka) u Jihlavy,“ uvedla Eva Pánková z Moravského zemského muzea.
Plastika je datovaná před rok 1420. Lze k ní najít vhodnou analogii v iluminaci Bible Václava IV. z konce 14. století.
Vzácná je i hrubě modelovaná ženská plastika se „soví“ hlavičkou a perforací v očích. Pochází ze Štěpánovic na Třebíčsku. Její rozpažené ruce se lámou v pravém úhlu v loktech, masivní paže jsou ukončeny širokými dlaněmi s náznakem prstů.
Plastiky štěpánovického typu se vztyčenými pažemi se podle Pánkové objevují sporadicky. Náleží kultuře s malovanou keramikou (mladší doba kamenná).
