Vzpomínková akce na skupinu Tungsten a Cyrila Musila ve Studnici u Nového Města...

Vzpomínková akce na skupinu Tungsten a Cyrila Musila ve Studnici u Nového Města na Moravě. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Slavný lyžař ukrýval za války odbojáře. Komunisté ho málem popravili

  • 11
Ten příběh není příliš znám. Snad i proto si ho vojenští historici u Nového Města na Moravě připomněli. V prosinci roku 1944 na Vysočinu dorazila výsadková skupina Tungsten. Cyrila Musila, který vedl místní protinacistický odboj a parašutisty ukrýval, po válce komunisté málem nechali popravit.

Sedmdesáté výročí příchodu paraskupiny Tungsten na Vysočinu a osobnosti Cyrila Musila si připomněli ve Studnicích u Nového Města na Moravě.

Cyril Musil

Narodil se 26. 11. 1907. Byl držitelem stříbrné medaile ze závodů štafet na 4x10 km na MS v roce 1933, devátý doběhl na 50 kilometrů na ZOH 1936. Byl šestinásobným mistrem republiky.

Za okupace se jeho statek na Studnicích stal místem úkrytu odbojových pracovníků. Pobývali zde mimo jiné profesor Grňa, generál Luža nebo generálmajor Pernický.

Účastníci odbojářům vzdali hold u pamětní desky Cyrila Musila a jeho manželky Růženy na stěně Musilovy studnické usedlosti. Vzdání úcty přihlížela také Musilova dcera Dagmar Šafrová, která i dnes ve studnickém statku žije a provozuje tam malý penzion.

„Je příjemné, že mé rodiče už dnes lidé respektují. Méně příjemné bylo, že nás kvůli jejich odbojové činnosti nikde nechtěli vzít do zaměstnání. Otec byl v roce 1949 za svou odbojovou činnost odsouzen na 20 let vězení a ke ztrátě majetku, prokurátor dokonce opakovaně žádal jeho smrt. Komunisté se umí odvděčit,“ řekla Šafrová, která se narodila v roce 1941.

Skupinu Tungsten vysadili o 80 kilometrů blíž, než měli

Cyril Musil, slavný prvorepublikový lyžař, na svém statku ve Studnicích za 2. světové války vytvořil ilegální centrum protinacistického odboje. Po válce byl komunisty uvězněn, v roce 1950 z vězení uprchl. Přes rakouský uprchlický tábor se dostal do Kanady, kde se mu podařilo časem zprovoznit malý penzion, podobný, jako míval ve Studnicích. V Kanadě za nevyjasněných okolností zemřel v roce 1977.

Dvoučlenná paraskupina Tungsten kapitána Rudolfa Pernického a rotmistra Leopolda Musila měla být vysazena poblíž Hlinska, nedopatřením však byla 21. prosince 1944 vysazena mezi Kolínem a Kutnou Horou. Parašutisté překonali 80 kilometrů do místa plánovaného úkrytu u Cyrila Musila ve Studnicích za osm dní. Dorazili vysílení.

„Děláme tyto připomínkové akce v místech, kde si myslíme, že stojí za to si válečné události připomínat,“ řekl Jan Plachý ze spolupořádajícího brněnského Klubu vojenské historie Pětačtyřicítka.

Vzpomínkové akce se zúčastnil také dvaadevadesátiletý brigádní generál Emil Boček, brněnský válečný veterán, který je dnes zřejmě jediným žijícím bojovým pilotem, který létal na perutích RAF.

Čilý a energický Boček se podobných pietních srazů účastní pravidelně. „Tyto akce připomínají mladým, co byla druhá světová válka, mnozí z nich už to nevědí,“ řekl Boček.

Podal si ruku s britskou královnou Alžbětou

Podobná situace slábnoucího povědomí je ale podle něj i ve Velké Británii.

„Byl jsem tam po válce mnohokrát a je to tam to samé,“ řekl generál, který se k zahraničnímu odboji přidal ve svých sedmnácti letech a coby stíhač RAF absolvoval 26 operačních letů. V roce 1996 mu dokonce osobně podala ruku při své návštěvě Brna za účasti prezidenta Václava Havla britská královna Alžběta.

Součástí vzpomínkové akce ve Studnicích byl také seskok parašutistů, výstava dobové výzbroje a výstroje či soutěž pro žáky 1. základní školy z Nového Města na Moravě. Ti plnili úkoly v duchu reálných problémů, kterým čelili členové paravýsadků.

„Odnášeli zraněného kamaráda, vyzvedli si v lese kontejner s materiálem ze shozu letadlem, učili se popaměti rozebrat a složit imitaci dobového detonátoru,“ řekl Plachý. „Bavilo mě to, věřím, že jsme obstáli,“ řekl jeden ze soutěžících Lukáš Polášek.