Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před 370 lety Švédové obsadili Jihlavu s prapory, bubny a píšťalami

  9:52aktualizováno  9:52
Někteří čeští politici občas mluví o Švédsku jako o svém vzoru. Pokud by se ale někdo zeptal na Švédy v březnu před 370 lety tehdejších obyvatel Jihlavy, mluvili by podstatně jinak. Tehdy město na více než dva roky obsadilo vojsko polního maršála Torstenssona. Okupace se na něm krutě podepsala.

Josef Kundera z Horáckého divadla si před časem zahrál švédského velitele jihlavské posádky Samuela Österlinga v televizním cyklu Záhady Toma Wizarda. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Dnes se staví Češi proti Švédům hlavně při hokejových bitvách. Třeba před třemi lety hrála v Jihlavě veteránská reprezentace ve žlutých dresech se třemi modrými korunkami na hrudi. V přátelském duchu ji vedl legendární Mats Näslund.

Zřejmě si tehdy některý z fanoušků na zimním stadionu uvědomil, že spojení Švédové a Jihlava mělo před stovkami let mnohem drsnější podobu. Město má totiž nejen svoji pohnutou německou minulost, ale i švédskou část dějin.

Právě před 370 lety v březnu začali Jihlavu okupovat Švédové. Všechno to ale začalo za hranicemi dnešního Kraje Vysočina. Bylo to osmdesát kilometrů od Jihlavy, u Jankova na Benešovsku, což dnes trvá autem nejkratší cestou asi dvě hodiny.

„V březnu 1645 se strhla u Jankova největší bitva třicetileté války na našem území. Zároveň šlo o jednu z nejdelších a nejkrvavějších bitev celého tohoto konfliktu,“ vysvětlil Vilém Wodák, předseda Spolku pro starou Jihlavu.

Torstensson uspěl se svým silným dělostřelectvem

Švédská vojska pod velením polního maršála Lennarta Torstenssona vtrhla do Čech na počátku roku 1645. V bitvě u Jankova zvítězila nad císařskými a bavorskými protivníky. Každá z obou armád měla přibližně šestnáct tisíc mužů.

Jihlavská pevnost v době švédské okupace Takto znázornil město Jihlava v období...

Jihlavská pevnost v době švédské okupace Takto znázornil město Jihlava v období třicetileté války známý malíř Gustav Krum.

Melchior von Hatzfeld, který vedl císařskou armádu, nemohl v členitém terénu využít převahu v jezdectvu. Naopak Torstensson zužitkoval svoje silnější dělostřelectvo. Hatzfeld se později dostal do zajetí. V bitvě navíc přišel o zhruba čtyři tisícovky vojáků. Švédové měli mnohem menší ztráty, údajně přišli pouze o šest stovek mužů.

Bitvu u Jankova v současnosti připomíná mohyla uprostřed bývalého bojiště. Proti Švédům tam marně bojoval i císařský polní maršál Johann Götz, který padl. „A dodnes někteří lidé používají přísloví: Dopadneš jako Götz (Kec) u Jankova. Užívá se to obecně jako rčení pro neúspěch,“ doplnil Vilém Wodák.

Švédská okupace Jihlavy trvala déle než dva roky

Po vítězství získal Torstensson v Čechách velkou moc. Důsledky prohrané bitvy se značně promítly do budoucího dění na Moravě. „Prohraná bitva měla pro Jihlavu fatální následky. Předznamenala začátek více než dvouleté kruté švédské okupace,“ popsal předseda spolku.

Císařský vojevůdce Jan Kryštof hrabě Puchheim na dobové rytině. Velel vojsku,...

Císařský vojevůdce Jan Kryštof hrabě Puchheim na dobové rytině. Velel vojsku, které vyhnalo Švédy z Jihlavy.

Švédská armáda dorazila k Jihlavě v březnu roku 1645. Město tehdy nemělo velitele, posádku ani zásoby pro vlastní potřebu. Přesto radní města nejprve odmítli výzvu generálmajora Arvida Wittenberga, aby kapitulovali.

Jenže dříve, než mohlo dojít k dalším jednáním, vstoupily švédské oddíly po spuštěném padacím mostě otevřenou Špitálskou branou do Jihlavy. Stalo se to mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne. Švédové tak při dobytí města nepřišli ani o jediného vojáka.

S vlajícími prapory, bubny a píšťalami pokračovali dnešní Komenského ulicí a zastavili se přímo na náměstí. Následně vjel do Jihlavy sám Torstensson. Za 1 660 zlatých měsíčně slíbil městu náboženskou svobodu a radnici nechal její privilegia. Jeden švédský konstábl tehdy hned po příjezdu požadoval jídlo a pití, protože nastoupil stráž na Kočce. To bylo v oblasti dnešního náměstí Svobody před tehdejší Křížovou branou.

Skleněná kulka a smrt za kostelem svatého Jakuba

Okupace nebyla krátká. Trvala dva roky, 38 týdnů a pět dnů. Švédové se snažili zdokonalit jihlavskou pevnost. Město bylo drancováno, částečně vypáleno. Trpělo.

Pak nastal rok 1647. Vedení císařských vojsk se rozhodlo vyhnat Švédy a zmocnit se Jihlavy. K městu se přiblížily císařské síly z Pardubic, Hradce Králové, Českých Budějovic, Tábora a Jindřichova Hradce.

Jihlavu dobyly až po smrti švédského velitele jihlavské posádky Samuela Österlinga, který měl pověst krutého a zdatného vojevůdce. Nakonec byl na konci listopadu roku 1647 zastřelen za kostelem svatého Jakuba.

Švédové ho ale z bitvy odtáhli a pohřbili až na Baltu, kam ustupovali směrem přes Slezsko a Polsko.

V souvislosti s plukovníkem Österlingem dodnes koluje v Jihlavě pověst, že je místním strašidlem a jezdí na ohnivém koni. A běžnou kulkou prý nemohl být zastřelen, ublížila mu podle pověstí pouze skleněná střela.

Švédové se nakonec pod slibem svobodného odchodu Jihlavy vzdali. Přesto ale bylo před jejich odchodem zničeno při obléhání mnoho domů ve městě.

Sídlily jich tehdy ve městě tři stovky. „Odtáhli s vlajícími prapory osmého prosince 1647 nejkratší cestou do Slezska,“ dodal Vilém Wodák.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Takto bylo nutné přepravit v letošní zimě stator na servisní prohlídku z...
Pátý blok Dukovan ovlivní i obchvaty měst. Obří komponenty musí projet

Stát sepisuje seznam silnic, které bude nutné vybudovat kvůli dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech. Figuruje na něm i obchvat Třebíče, pro místní zatím jen...  celý článek

Šéfka kabinetu  premiéra Bohuslava Sobotky Běla Hejná.
Hlasy chce na Vysočině i šéfka kabinetu premiéra

Strany mají sestavené kandidátky do podzimních voleb. Na Vysočině se objevují zajímavá jména. Například Běla Hejná, pravá ruka Bohuslava Sobotky. Kvůli Janu...  celý článek

(ilustrační snímek)
Na Vysočině se množí krádeže a ničení dopravních značek

Zbytečné bloudění po regionu, ale také například různé nebezpečné dopravní situace. To všechno mají na svědomí zloději a vandalové, kteří v posledních týdnech...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.