Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Od perleti z Tahiti k plastu. Muzeum vypráví příběh čamrdářů v Žirovnici

  8:43aktualizováno  8:43
Obyvatele Žirovnice spojuje už 150 let jedno společné řemeslo - knoflíkářství. Zakladatel letité tradice si zprvu chodil pro materiál pěšky až do Vídně. Brzy se vypracoval. Nyní je ve městě i expozice věnovaná tomuto řemeslu.

Modely dam návštěvníkům muzea v pivovaru žirovnického zámku ukazují také tradiční perleťové šperky a také místa, kde se na večerních toaletách obvykle nosily. | foto: Kateřina Černohorská

Když vyrazíte na výlet do Žirovnice na pomezí Vysočiny a jižních Čech, dozvíte se toho hodně o historii knoflíkářství i práce s perletí. V muzeu v tamním zámku je třeba světelná mapa, která označuje největší naleziště perleti. K vidění je i perleť, kterou knoflíkáři používali.

"Ta, kterou používali nejdříve, pochází z Rudého moře, později se lovilo i v Perském zálivu, na Tahiti, Fidži nebo jinde v Pacifiku, ke konci 19. století začali v USA lovit říční škeble z Mississippi. Za 2. světové války se mušle nedovážely a ve velkém se začaly používat říční škeble, které perleťáři lovili v Otavě, v Dunaji, v Sávě a ve Drině," sdělila za organizátory výstavy Věra Daňhelová.

Před 1. světovou válkou fungovalo v Žirovnici šedesát dílen s více než šesti sty pracovníky. Po ní žirovnický mistr Karel Hlava starší tehdy vytvořil perleťovou mapu Československé republiky s okresy a znaky jednotlivých zemí. "Mapa není specifická jen tím, že je z perleti, zajímavé je i to, že je na ní zobrazena Podkarpatská Rus," řekla Daňhelová.

S výrobou perleťových knoflíků začalo šest obyvatel Žirovnice. Jejich výrobky

K výrobě knoflíků se využívaly škeble z Rudého moře, Perského zálivu, Tahiti, Fidži, ale i říční z Mississippi.

Po 1. světové válce vytvořil žirovnický mistr Karel Hlava starší perleťovou

Perleťová mapa Československé republiky s okresy a znaky jednotlivých zemí včetně Podkarpatské Rusi.

Začínalo šest řemeslníků

S výrobou perleťových knoflíků začalo šest obyvatel města. Jejich výrobky se ovšem postupně začaly těšit velké oblibě a podnikání se rozrůstalo. Perleťářství věnovali občané města i vlastní muzeum v pivovaru žirovnického zámku.

Ve stále expozici ze 16. století si mohou návštěvníci prohlédnout nejen první knoflíky a zařízení pro jejich výrobu, podívat se však mohou i na nejnovější umělecký výtvor nebo na šperky, které se z perleti vyrábějí.

Za vším hledej lásku

Za zrodem žirovnické tradice stál Josef Žampach, který do vesnice přišel jako perleťářský tovaryš z Vídně za svou láskou Toničkou Bučkovou a založil si tam dílnu. "Jeho první knoflíky byly sice spíše pro smích, brzy se ale vypracoval," řekla o zakladateli knoflíkářství Daňhelová. "Nejdřív si dokonce musel chodit pro materiál pěšky do Vídně," prozradila.

Na konci šedesátých let měl Žampach dílnu se šesti soustruhy, v roce 1875 už u něho pracovalo na tři sta zaměstnanců. O deset let později založili perleťáři společenstvo soustružníků, které o ně mělo pečovat, dále mělo za úkol zprostředkovávat práci i vzdělávat učně.

V žirovnickém muzeu je k vidění soudek na leštění knoflíků.
V žirovnickém muzeu je k vidění šlapací perleťářský ponk z 19. století.

V žirovnickém muzeu je k vidění soudek na leštění knoflíků nebo šlapací perleťářský ponk z 19. století.

V muzeu si návštěvníci mohou prohlédnout stroje, které knoflíkáři používali v 19. století. Je to například šlapací soustruh, kamenný brousek na nářadí, dírkovačka nebo soudek na leštění.

"Knoflíky se půrovaly čili vyvrtávaly z perleťových šálek, vypůrované knoflíky se šrupovaly, rovnaly, zbavovaly kůry a uhlazovaly. Při trádování se knoflíkům dávala fazona, čili tvar. Dále se dírkovaly, leštily a třídily a nakonec se našívaly na karty," popsala složitý proces výroby Daňhelová. "Při zakládání muzea jsme si postup vyzkoušeli a není to nic jednoduchého," dodala.

V roce 1891 se žirovničtí perleťáři zúčastnili Jubilejní zemské výstavy v Praze, kde vystoupili mimo jiné i s exponáty, které si dnes mohou prohlédnout hosté zámku. "V Praze se naši knoflíkáři prezentovali znakem Žirovnice - stříbrným jednorožcem v modrém poli, přivezli tam také znak Království českého i Eiffelovku z perleťových plátků našitých na sametovém podkladu," vyjmenovala Daňhelová.

V roce 1891 se žirovničtí perleťáři zúčastnili Jubilejní zemské výstavy v
Znak Království českého na rudém podkladu, s nímž se žirovničtí perleťáři

Znak Žirovnice s jednorožcem a znak Království českého na rudém podkladu, s nimiž se žirovničtí perleťáři zúčastnili Jubilejní zemské výstavy pořádané v roce 1891.

V devadesátých letech postihla perleťářství krize a hodně knoflíkářů - po staru "čamrdářů" - odjelo za prací do Spojených států. "Pracovní podmínky byly tak tvrdé, že po návratu říkali, že je Amerika naučila pracovat," zmínila Daňhelová.

Z mlýnů byly fabriky

Za peníze si ovšem mohli koupit mlýny, které přestavěli na knoflíkářské továrny s vodním pohonem. "Z Ameriky si perleťáři dovezli i modernější nástroje, ve dvacátých letech 20. století je pak začali vyrábět i v Žirovnici," vysvětlila Daňhelová.

V roce 1906 mělo perleťářství elektřinu. Sortiment se rozšiřoval a zkvalitňoval a perleťáři začali kromě knoflíků vyrábět i šperky a galanterní zboží.

"Na perleťové šálky dokázali vyrýt plastické vzory, z lastur vyřezávali figury, umně sestavenými intarziemi zdobili šperkovnice, psací soupravy, pouzdra na cigarety nebo pudřenky," popsala vedoucí odboru kultury zlatou éru.

Návštěvníci Žirovnice v expozici najdou i několik nádherných hodin nebo mísu, do níž perleťáři vyryli siluety známých českých hradů a zámků.

Žirovničtí perleťáři vytvářeli na začátku minulého století i nejrůznější
Návštěvníci Žirovnice v expozici najdou mísu, do níž perleťáři vyryli siluety

Návštěvníci Žirovnice v expozici najdou mísu, do níž perleťáři vyryli siluety známých českých hradů a zámků, ale i ozdobné hodiny.

"Mezi lety 1941 a 1949 bylo v Žirovnici téměř sto perleťářských dílen a všechny se uživily," pokračovala Daňhelová. Po komunistickém puči v roce 1948 byly perleťářské dílny a továrny znárodněny.

Kdy začali s polyesterem?

V 60. letech trpěl oděvní průmysl nedostatkem knoflíků, což vedlo ke změnám ve výrobě. "Pracovníci začali dělat knoflíky z perleťového polyesteru. Jedna tuna nahradila šest tun přírodní perleti. Byly pětadvacetkrát levnější. V 70. letech začali provádět galvanické pokovování plastů, později vyráběli i polyamidové knoflíky. Éru stiskacích knoflíků odstartovala 80. léta," shrnula konec perleti Daňhelová.

Na začátku 90. let vznikl z národního podniku Knoflíkářský průmysl Žirovnice, který jako akciová společnost funguje dodnes. "K tradiční výrobě dnes patří knoflíky a bižuterie z přírodní perleti, tvorba knoflíků z paroží, kostí, dřeva, kokosu a palmových pecek coroza, hodně se vyrábí i z umělých hmot. Větší část výroby tvoří technické výlisky z plastů včetně vakuového pokovování pro automobilový nebo třeba stavební průmysl," nastínila Daňhelová.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Herec Oldřich Kaiser se teď mnohem raději než v televizi objevuje na hudební...
Oldřich Kaiser utekl od hraní k muzice, vystoupí na Horáckém Džbánku

Třicátý čtvrtý ročník folkového festivalu Horácký džbánek bude mít letos hned několik taháků. Na prvním nádvoří žďárského zámku vystoupí kapela Fleret, Jan...  celý článek

V Jihlavě je nyní výstava Stroj času, potrvá až do poloviny června.
Na výstavě Stroj času si zájemci vyzkouší stará řemesla

„Bez vitrín a pouček, vezmi všechno do ruček. Aneb sekni, bodni, pohřbi, nazuj...“ Takto všeříkající je podtitul interaktivní výstavy Stroj času, kterou se v...  celý článek

Pelhřimovští pekaři i letos připraví a naporcují velkou vánočku.
Pekaři napečou velkou vánočku, na náměstí dorazí i velbloud a lama

Den, kdy se návštěvníkům v Pelhřimově zdarma otevřou městské památky a náměstí ožije bohatým programem, se blíží. I letos se uskuteční tematický vánočně laděný...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.