Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vracení majetku církvím „uvolní“ na Vysočině desítky pozemků

  12:55aktualizováno  12:55
Poté, co vláda schválila zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, se Jihlavě otevírá možnost využít pro stavební účely církevní pozemky v lokalitě Raindlerův dvůr na Bedřichově. Šanci teď dostanou i další obce na Vysočině.

Zchátralý zámek v Červené Řečici. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jednání o rozvoji krajského města se mohou posunout do další fáze. Město už má pro takové využití pozemků připravenu stavební studii. "Hovořil jsem o tom už před lety s opatem Pojezdným, ty pozemky by byly dány ke stavebním účelům," konstatoval primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal.

A například po církevních pozemcích mezi dálničním přivaděčem a železniční tratí severně od Jihlavy směrem k Pávovu by v budoucnu mohla vést cyklostezka. "Jsou to proto zásadní věci, které můžeme zohlednit teď v novém územním plánu, protože pozemky už budou k dispozici," uvedl Vymazal.

Starosti se hřbitovem

Obrovské starosti působí zablokovaný církevní majetek v Červené Řečici na Pelhřimovsku. Zdejší církevní velkostatek byl až do roku 1948 po dvě stě let letním sídlem pražských biskupů.

Devadesát procent pozemků v okolí obce je "bez vlastníka" jako bývalý církevní majetek. Stát je pouze udržoval prostřednictvím pozemkového fondu. "Zatím nevím, jestli pozemky kolem obce vláda vrátí církvi, nebo za ně vyplatí finanční náhradu," sdělila starostka Červené Řečice Zdeňka Bečková.

V minulosti musela obec například koupit pozemek v hodnotě několika milionů korun a ten vyměnit se státem za zablokovanou parcelu určenou pro výstavbu rodinných domků. "Tyhle patové situace snad skončí," dodala Bečková.

Nevyjasněné vztahy kolem vlastnictví bývalého církevního majetku zkomplikovaly rozšíření hřbitova v Radešínské Svratce u Žďáru nad Sázavou. Je postavený na bývalých církevních pozemcích, které byly zablokovány nedořešenými vlastnickými vztahy.

Hřbitov přestal stačit svou kapacitou a obec se rozhodla jej rozšířit. Pro zvětšení hřbitova musela malá obec nejdříve zakoupit jiný pozemek a ten potom vyměnit se státem za parcelu pro větší hřbitov. "Dělali to moji předchůdci ve funkci, ale vím, že s tím byly docela starosti. Když tyhle starosti nebudou, bude to jen dobře," řekl radešínský starosta Jiří Zavřel.

Hodnota zabaveného majetku půjde vyčíslit jen těžko

Dohoda o navrácení zabaveného majetku se významně dotýká celého Kraje Vysočina. Přesně vyjmenovat a vyčíslit hodnotu bývalého církevního majetku je dnes složité. "Pozemkové knihy se o církevním majetku za komunistů nijak pečlivě nevedly," upozornil bývalý lidovecký politik Jan Kasal.

Při vydávání církevního majetku bude stát podle lidovce Kasala "škobrtat". Bude chybět přesná evidence o hodnotě zabaveného majetku. A ještě složitější je pro stát vyčíslit současnou hodnotu majetku navráceného církvi v Kraji Vysočina.

"Ono to přesně ani nejde vyčíslit. Přijdete se podívat na budovu a zjistíte, že to je ruina. Nebo se podíváte na pozemek označený na seznamu jako pole a zjistíte, že tam vede silnice. Nebo je to zastavěné domy," konstatoval exposlanec Kasal.

Premonstráti začnou zase hospodařit

Rozsáhlý majetek měl před rokem 1948 na Vysočině církevní řád premonstrátů. Klášter v Želivě na Pelhřimovsku vlastnil v roce 1948 asi patnáct set hektarů lesa, čtyři sta hektarů půdy a čtyřicet šest hektarů rybníků.

"Chystáme se začít hospodařit a vytvářet pracovní místa pro místní lidi," řekl správce majetku kanonie premonstrátů v Želivě František Marek. Současnou hodnotu ale správce vyčíslit nemohl. Správou majetku by si želivští premonstráti chtěli vydělat prostředky na údržbu rozsáhlého klášterního areálu.

Řád premonstrátů se na svém zabaveném majetku chystá hospodařit v Nové Říši na Jihlavsku. Seznam zabaveného majetku předávali mniši z tamního kláštera poprvé asi před patnácti lety. A podruhé před deseti lety prostřednictvím biskupské konference.

"Nevíme, co dostaneme nazpět a jakou kompenzaci dostaneme za to, co už zpátky dostat nemůžeme," uvedl opat premonstrátů v Nové Říši Marián Rudolf Kosík.

Církevní řád dnes provozuje v areálu novoříšského kláštera například domov s pečovatelskou službou. Tuto charitativní aktivitu by chtěl novoříšský klášter v budoucnosti spolufinancovat z výrobní činnosti na polnostech, které v minulosti v okolí obce premonstrátům patřily. "Na vráceném majetku chceme pracovat, neplánujeme ho prodávat," dodal Kosík.

V Nové Cerekvi jsou církevní pozemky vytipovány jako možné stavební parcely v územním plánu. Zablokované majetkové vztahy k pozemkům omezily v minulosti plány obce na postavení dvaceti domků na okraji obce.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Voda pro Prahu - Vodní nádrž Želivka
Vodohospodáři chtějí omezit zemědělství kolem Želivky, obyvatelé reptají

U Želivky je krásně, ale téměř se zde nedá žít. To je pocit, kterému často propadají lidé, kteří bydlí v blízkém okolí vodní nádrže Švihov. A možná se ještě...  celý článek

Střet osobního auta a vlaku na Znojemsku má tragické následky. Na místě zemřeli...
Dva dospělí zemřeli po střetu auta s vlakem, dívka bojuje o život

Tragická nehoda zastavila odpoledne provoz na trati v obci Olbramkostel na Znojemsku. Dva dospělí pasažéři z osobního auta, které vjelo před vlak, zemřeli na...  celý článek

Slavnosti tří kápí se konají v Třebíči pravidelně ve druhé půlce srpna....
Ohňostroj i historický průvod během slavností Tří kápí rozzáří Třebíč

Slavnosti Tří kápí, hojně navštěvovaná třebíčská letní akce, od pátku do neděle oživí město. Program zpestří koně, rytíři či muzika. Organizátoři opět...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.